Proti sobě stojí ekonomické zájmy velkých internetových firem a mediálních domů, padají ostrá slova o „konci svobodného internetu“ a „konci kvalitní žurnalistiky“.
Ani čtyři hodiny jednání včera zástupcům členských zemí Evropské unie nestačily k tomu, aby dokázali najít takovou podobu směrnice o ochraně autorských práv na internetu, která by byla přijatelná pro dostatečnou většinu. Plyne to z diplomatických informací ČTK. Nynější rumunské předsednictví tak už muselo odvolat na pondělí naplánované vyjednávání o konečné podobě legislativy se zástupci Evropské komise a Evropského parlamentu.
„Pro jednotný digitální trh může být (směrnice) velkým přínosem, bude ale mít i mnohé důsledky. Rada tak na reflexi potřebuje více času, aby mohla k návrhu najít solidní postoj,“ potvrdila neúspěch jednání mluvčí předsednictví Raluca Anghelová.
Země se podle očekávání nemohou především shodnout na společné představě textu dvou nejvíce sporný částí návrhu, článků 11 a 13. První z nich má majitelům práv – včetně médií – zajistit spravedlivý podíl za použití jimi vlastněného obsahu na internetu, článek 13 pak dává internetovým platformám – třeba YouTube – povinnost řešit, zda uživateli nahrávaný obsah neporušuje autorská práva.
Kolem návrhu směrnice, se kterou Evropská komise přišla v září 2016 ve snaze zlepšit postavení nositelů autorských práv v digitální době, se v Bruselu už řadu týdnů intenzivně lobbuje. Jasně proti sobě stojí ekonomické zájmy velkých internetových firem a mediálních domů, padají ostrá slova o „konci svobodného internetu“ a „konci kvalitní žurnalistiky“.
Asi desítka zemí – včetně například Německa, Itálie či Polska – dnes nechtěla u třináctého článku výjimku pro malé a střední firmy. U článku 11 se státy nemohou shodnout na definici takzvaných „snipets“, tedy krátkých úryvků ze zpráv, které se objevují ve výsledcích vyhledávání či v aplikacích nabízejících přehledy zpravodajství.