Přes názor Legislativní rady vlády kabinet ve Sněmovně podpoří zákon o právu na digitální služby.
Premiér Andrej Babiš (ANO) včera po jednání vlády zdůraznil, že jde o prioritu vlády a norma byla domlouvána napříč Sněmovnou. Podle předkladatelů má posílit práva občanů a firem na poskytování státních služeb elektronicky. Vládní legislativci v podkladech pro dnešní jednání napsali, že vzhledem k už platným normám je zákon spíše nadbytečný. Upozornili také na to, že ke změně není veřejná správa připravena materiálně, personálně ani právně. Kabinetu doporučili postavit se k návrhu neutrálně.
„Zase jsme měli na vládě srážku s úředníky. My tady konečně posouváme Česko dál, chceme dát právo každému Čechovi na digitální služby státu, shodli se na tom poslanci napříč parlamentními stranami a z resortů nám k tomu přišlo spousty negativních připomínek. To teda ne,“ popsal dění později Babiš na twitteru. Dodal, že ministerstvo vnitra připraví rychle komplexní pozměňovací návrh. „Vychytá mouchy, ale principiálně je to skvělá věc, která je mojí prioritou,“ uvedl.
Zákon, pod který se podepsalo 137 poslanců a do legislativního procesu jde jako poslanecká iniciativa, má kromě práva občanů na digitální službu zavést i povinnost státních orgánů takové služby poskytnout. Koncem března, kdy poslanci a experti návrh představili, Babiš uvedl, že lidem by měl zjednodušit život, ale zároveň dává vládě závazek do 12 měsíců ode dne účinnosti zveřejnit katalog agend a do čtyř let je uvést k životu.
Za přelomovou označují předlohu Piráti. Podle jejich předsedy Ivana Bartoše umožní návrh v následujících pěti letech podle přesného harmonogramu ministerstvům a vládě digitalizovat státní správu tak, aby to byla služba občanům.
Práce na návrhu zastřešoval sněmovní výbor pro veřejnou správu, který vede Bartoš. Spolupracovaly na něm všechny strany v Poslanecké sněmovně, zmocněnec pro digitalizaci Vladimír Dzurilla či zástupce komerčního sektoru ICT unie Zdeněk Zajíček. Autoři předpokládají, že se o něm ve Sněmovně povede diskuse, proto nevyloučili úpravy.
Podle podkladů pro jednání kabinetu návrh obsahuje řadu ustanovení, která obsahují už stávající právní předpisy, nebo mají pouze proklamativní obsah. Nově upravované instituty by podle legislativy bylo možné zapracovat i do platných právních předpisů. Autoři návrhu k tomu do nákladů nezapočítali dopady na rozpočty krajů a obcí a obecně je podhodnotili. „Na realizaci tak ambiciózního návrhu v navrhovaném časově velmi omezeném termínu není veřejná správa připravena materiálně, personálně ani právně. Hromadné nastavení veřejné správy podle požadavků návrhu zákona by navíc pravděpodobně nebylo možné provést ani z důvodu jeho přílišné finanční náročnosti,“ uvedla vládní legislativa.