V Číně roste zájem o virtuální lidi. Podniky z řady oborů, od zákaznických služeb až po zábavní průmysl, platí za virtuální zaměstnance velké peníze. Technologická firma Baidu uvádí, že počet projektů virtuálních lidí, na kterých pracovala pro své klienty, se od loňského roku zdvojnásobil. Cenové rozpětí je přitom široké – klienti jsou ochotni za virtuálního zaměstnance ročně zaplatit od 2800 USD (63.300 Kč) do 14.300 USD (323.500 Kč), uvedl server americké televize CNBC.
Virtuální lidé jsou kombinací animace, zvukové techniky a strojového učení, kterou vznikne digitalizovaná lidská bytost. Tyto bytosti mohou dokonce zpívat či komunikovat v živém vysílání. V čínském kybernetickém prostoru se objevují stále častěji. Mezi zájemce o virtuální osoby patří například firmy poskytující finanční služby, místní turistické centrály a státní média, uvedl šéf divize virtuálních lidí a robotiky ve společnosti Baidu Li Š‘-jen.
Li dodává, že spolu s tím, jak se zdokonaluje technologie, snížily se od loňského roku náklady přibližně o 80 procent. Nejvíce se platí za trojrozměrného virtuálního člověka, nižší částky za dvojrozměrné osoby. Li očekává, že odvětí virtuálních lidí do roku 2025 poroste ročně o 50 procent.
Čína rozvoj virtuálních lidí podporuje. Loni na podzim vydala ministerstva centrální vlády podrobný plán pro větší zapojení virtuální reality, zejména do vysílání, výroby a dalších odvětví. Poslední pětiletý plán obsahoval i výzvu k větší digitalizaci ekonomiky, a to i v oblasti virtuální a rozšířené reality.
Značky v Číně začaly hledat alternativní mluvčí po řadě skandálů celebrit z posledních let, od daňových úniků až po osobní skandály, uvedl produktový ředitel společnosti Kantar Sirius Wang. Podle průzkumu, který Kantar zveřejnil na podzim, nejméně 36 procent spotřebitelů sledovalo v posledním roce vystoupení virtuálního influencera nebo digitální celebrity. Virtuálního moderátora nějaké události nebo při vysílání zpráv vidělo 21 procent dotazovaných. V průzkumu na příští rok uvedlo 45 procent inzerentů, že by mohli využít vystoupení virtuálního influencera nebo pozvat virtuální osobu na akci nějaké značky.
Vývojem virtuálních lidí se zabývá řada velkých čínských technologických společností. Jednou z prvních, která koncept zavedla do hlavního proudu, byla společnost Bilibili. Firma získala tým, který stojí za virtuálním zpěvákem Luem Tchien-i, který byl vytvořen v roce 2012 a který má téměř tři miliony fanoušků. Dokonce vystoupil na zahajovacím ceremoniálu zimních olympijských her v Pekingu.
Bilibili také nabízí řadu virtuálních moderátorů, kteří jsou přímými avatary lidí. Tito lidé využívají speciální virtuální technologii k oslovení publika.
Společnost Tencent Holdings nedávno uvedla, že pro sektory finančních služeb nebo cestovního ruchu poskytuje chatboty, tedy počítačové programy pro automatizovanou komunikaci s lidmi. Společnost Next Studios pak vyvinula virtuálního zpěváka a virtuálního tlumočníka znakové řeči.
