Na výrobu se orientující společnosti ze střední a východní Evropy, které pro podnikání využívají pouze legální software, čelí značnému konkurenčnímu tlaku. Konkurenti užívající pirátský software údajně tyto firmy ročně připraví o minimálně 7 miliard korun.
To prý alespoň vyplývá ze studie mezi 17 zeměmi ze střední a východní Evropy, Latinské Ameriky a Asie, kterou zorganizovala společnost Microsoft ve snaze vyčíslit dopady pirátství. Částka představuje hodnotu softwaru, kterou by nepoctivé výrobní firmy musely investovat do softwarových licencí. Tím, jak by situace vypadala, pokud by firmy běžely na open source, studie zjevně příliš nepočítá.
Vedle finanční a trestněprávních postihů jsou u využívání nelegálního softwaru i značná bezpečnostní rizika.
„Například podle studie společnosti Harrison Group je u firem používajících nelegální software o 73 procent vyšší riziko ztráty nebo zničení citlivých dat a o 43 procent vyšší riziko kritického výpadku infrastruktury trvajícího déle než 24 hodin,“ varuje Microsoft.
„Paradoxně i společnosti, které nakupují legální software, tomuto majetku mnohdy nevěnují dostatek pozornosti. Využívají ho neefektivně či dokonce pořizují další licence zbytečně, aniž by si nejdříve zmapovaly aktuální situaci ve firmě a znaly alespoň v základních obrysech vytíženost svých zaměstnanců a jejich pracovních prostředků, tedy počítačů a software. Přitom se dnes nejedná o nic složitého ani drahého. Kvalitní auditní nástroje jsou dostupné stejně jako antiviry a pomohou ušetřit firmě značné finanční prostředky,“ říká Robert Kleiner, člen představenstva AuditPro.
Pirátství má mít také špatný vliv ekonomiku jako celek. Mezinárodní obchodní komora (ICC) ve své studii vyčíslila negativní ekonomické a sociální dopady pirátství a plagiátorství na 1,7 bilionu amerických dolarů do roku 2015 a 2,5 milionu pracovních míst, která jsou ohrožena piráty každý rok. Podobné závěry vyplývají také ze studie analytické společnosti IDC: „Pokud by se celosvětová míra pirátství během následujících pěti let snížila o 10 procentních bodů, přineslo by to pracovnímu trhu více než 500 tisíc nových pracovních míst v oblasti technologií, nárůst ekonomiky o 142 miliard dolarů a pro státy navýšení daňových příjmů o 32 miliard dolarů,“ doplňuje Zuzana Predigerová.
Jaký vliv má pirátství na konkurenční prostředí výrobních firem v Česku, se pokusila zmapovat poněkud kontroverzní protipirátská organizace BSA. Podle jejích odhadů jde průměrná roční ztráta tuzemských poctivých výrobních firem do stovek milionů: „Představuje odhadem zhruba 500 milionů korun. Za tyto peníze by bylo možné jen v sektoru výroby vytvořit více než 2000 pracovních míst,“ prohlašuje Jan Hlaváč, tiskový mluvčí BSA. Celková hodnota pirátského softwaru v České republice podle něj představuje 3,7 miliardy korun.
Pirátství jako nekalá konkurenční výhoda trápí v Česku nejen výrobní, ale i konstrukční firmy, návrhářské a designové ateliéry či grafická a DTP studia. „Ročně získáváme stovky podnětů k prošetření nekalé konkurence. Meziročně roste počet oznámení o 10 procent. Získáváme je od firem, které software poctivě kupují a pirátské praktiky konkurence je značně poškozují,“ prohlašuje dále Hlaváč.