Po Británii i Spojené státy obvinily ruskou vládu, že stojí za vlnou kybernetických útoků, která loni v červnu postihla řadu zemí světa včetně Česka.
Informovala o tom agentura Reuters. Virus přezdívaný NotPetya ochromil části ukrajinské infrastruktury a zasáhl počítače na celém světě. Hackeři za uvolnění napadených a zablokovaných zařízení požadovali výkupné. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov kategoricky odmítl, že by mělo šíření viru na svědomí Rusko. Tvrzení označil za rusofobní.
Kybernetický útok, který v červnu 2017 spustila ruská armáda, „zasáhl celý svět a způsobil škodu v řádu miliard dolarů v Evropě, Asii, v Severní i Jižní Americe“, uvedla mluvčí Bílého domu Sarah Huckabeeová Sandersová. „Byl součástí neustávající snahy Kremlu destabilizovat Ukrajinu a jasně demonstruje, že Rusko je do probíhajícího konfliktu (na východě Ukrajiny) zapojeno,“ dodala. „Tento bezohledný kybernetický útok bude mít mezinárodní důsledky,“ uzavřela bez upřesnění, o jaké důsledky půjde.
Bylo to poprvé, co americká vláda Moskvu za jeden z nejhorších dosavadních kybernetických útoků obvinila. Nemálo odborníků na bezpečnost působících v soukromém sektoru za viníka označilo Rusko už před několika měsíci, napsala agentura Reuters.
První zprávy o útocích přišly loni v červnu z Ruska a Ukrajiny, problémy se však začaly rychle šířit. Terčem se stala řada podniků a institucí po celém světě. Vir narušil provoz řady továren, úřadů i logistických center, například přístavů v Amsterodamu či Bombaji.
Podle agentury AP se vir rozšířil do počítačů společností, které obchodují s Ukrajinou, včetně americké farmaceutické společnosti Merck, dánské logistické firmy A.P. Moller-Maersk či ruské ropné společnosti Rosněfť. Podle dřívějšího vyjádření antivirové společnosti Eset bylo Česko devátým nejvíce postiženým státem.
Británie ve čtvrtek se stejným obviněním Spojené státy předstihla. Britský ministr obrany Gavin Williamson Rusku přičetl „podkopávání demokracie“ i „používání informací jako zbraní“. Kybernetický útok z loňského června označil za součást nové éry vedení válek.
Washington chtěl své prohlášení synchronizovat s Londýnem, ale tento plán pozdržela střelba ve střední škole v americkém městě Parkland na Floridě, při níž přišlo o život 17 osob.