Celosvětové řešení se očekává v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Ministrům financí členských zemí Evropské unie se nepodařilo najít shodu o možné podobě budoucí daně z digitálních služeb, a to i přes kompromisní návrh rumunského předsednictví zúžit její rozsah pouze na digitální reklamní služby. Rumunský ministr financí Eugen Teodorovici poznamenal, že přes stále chybějící dohodu unie efektivní a spravedlivá pravidla zdanění v této oblasti nutně potřebuje.
Některé země podle něj měly výhrady k určitým konkrétním prvkům kompromisního textu, který předložilo Rumunsko. „U jiných to vypadá na zásadnější námitky. Ale dnes jsme se shodli, že v této chvíli je asi moudřejší počkat na celosvětové řešení v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD),“ uvedl Teodorovici.
Česká ministryně financí Alena Schillerová má tento postup za nejlepší a trvalé řešení. „Ale vnímám i to, že Francie a další země přišly s návrhem krátkodobého řešení na omezenou dobu. Chápu, že je to velice nové a aktuální téma,“ uvedla.
České ministerstvo financí podle ní také na národní úrovni na konceptu podobné daně pracuje. „Z dnešní debaty si totiž odnáším to, že shoda není. Bylo cítit od některých zemí – jako je Francie nebo Rakousko – určité zklamání, že se nepostupuje,“ dodala Schillerová. Její úřad tak nyní zkoumá, co přesně by mohlo být předmětem zdanění a s jakou sazbou. „Až to dokončíme, samozřejmě to předložíme koaliční radě a budeme o tom na politické úrovni dál debatovat,“ uvedla.
„Obáváme se, že to povede k fragmentaci jednotného trhu, protože některé země se rozhodly pro vlastní národní opatření,“ upozornil novináře místopředseda komise pro sociální dialog, finanční stabilitu a finanční služby Valdis Dombrovskis.
Evropská komise (EK) přišla s původním návrhem na prozatímní daň z digitálních služeb před rokem. Nepřímá daň se podle EK měla vztahovat na příjmy z některých digitálních aktivit firem s celkovým minimálním celosvětovým příjmem 750 milionů eur (19,2 miliardy Kč) za rok a příjmy v EU nejméně 50 milionů eur (1,3 miliardy Kč)za rok.
Ministři financí členských zemí EU se dnes ale naopak dohodli na podrobnostech toho, jak zjednodušit pravidla daně z přidané hodnoty (DPH) platná pro prodej zboží přes internet, a také na tom, jak zajistit, aby se do potírání daňových podvodů aktivně zapojila internetová tržiště.