Všechny oslovené magistráty mají stále problémy s novým informačním systémem stavebního řízení, který připravilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Ačkoliv funguje od 1. července, podle některých představitelů radnic zatím není vhodný pro používání v ostrém provozu. Úředníci ho označují za často nefunkční, neintuitivní, práce s ním je časově náročnější. Navíc jsou stále zavalení žádostmi podanými do konce června, tedy ještě podle starých pravidel. Vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) ČTK již dříve řekl, že lze očekávat ještě náročné týdny, věří ale v postupné zlepšení.
„Co dříve trvalo dvě hodiny, dnes trvá i dva dny,“ řekla ČTK mluvčí karlovarského magistrátu Helena Kyselá. Úředníci podle ní stále odhalují nelogičnosti, systém je nenavádí k dalšímu postupu, kritizují i editaci dokumentů. „V dosud využívaném programu byly přednastaveny vzory dokumentů a nový jich nabízí jen minimum. Například zde není k dispozici vzor rozhodnutí o odložení. Také není možné vložit a ztotožnit větší skupiny účastníků řízení, musejí se vkládat postupně a jednotlivě,“ řekla mluvčí.
Stavební úřady jsou navíc zahlceny žádostmi, které obdržely do konce června. Ty se zpracovávají ještě ve starém systému. Například karlovarský stavební úřad přijal od 1. července jen 17 nových žádostí. Dříve obdržel přibližně 100 žádostí týdně. „V červnu to ale bylo 600 žádostí týdně,“ podotkla Kyselá. V Jihlavě to bylo do konce června 560 žádostí, od té doby sedm. Dvě se podařilo vyřídit, týkaly se menších záležitostí. Podobná situace je třeba i v Plzni, kde stavebníci podali do 30. června 99 procent žádostí, asi 800, zhruba na půl roku dopředu. „Od 1. července jsme přijali v novém systému ISSŘ jen 11 žádostí,“ uvedla Hana Josefová z tiskového odboru plzeňského magistrátu.
Také podle ní nový systém stále není hotový. „Čas od času se někomu něco povede založit, propojit, vygenerovat, ale obecně lze říci, že se úplně nejedná o ‚porodní bolesti‘,“ řekla. Vadí jí, že není jistota, co v danou chvíli systém zrovna udělá. „Co včera šlo, dnes už nejde, a zítra funguje jinak,“ podotkla. „Samo ministerstvo pro místní rozvoj ještě neví, jak přesně systém používat. Na naše dotazy dostaneme odpověď jen výjimečně a většinou zní: Ano pracujeme na tom,“ dodala.
Mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek upozornil, že MMR provádí průběžně mnoho úprav systému. „Takže se neustále něco mění, aniž bychom o tom byli informováni. Bude trvat ještě dlouho, než bude mít aspoň základní parametry slibované digitalizace řízení,“ uvedl. Pracovníci brněnského stavebního úřadu, jenž od července funguje jako centrální pro celé město, evidují od července 500 podání na podatelnu fyzicky nebo datovou schránkou, další jsou na cestě, přes Portál stavebníka jich mají 50. „Naopak žádostí dle starého stavebního zákona úřad eviduje několik tisíc. V tuto chvíli více než 7000 nevyřízených žádostí a jejich počet neustále narůstá. Zpracování bude trvat kolegům dle našich odhadů rok i déle,“ dodal Poňuchálek.
Podle vedoucí stavebního odboru olomouckého magistrátu Ludmily Markové se v novém systému stále nedá pracovat, úředníky zdržuje. Olomoucký stavební úřad od začátku července eviduje 80 podaných žádostí, v novém systému se mu zatím podařilo vyřešit deset, šlo o jednoduché věci.
Ke kritice nového systému se připojil i vedoucí svitavského odboru výstavby Roman Poláček. „Zdá se, že je to dost nepřipravené. Bude to chtít přidat další funkcionality. Když v systému udělám nějaký krok, spletu se, ukliknu, nemohu se vrátit zpět. Na lidi tlačí banky, potřebují mít zkolaudováno, jinak hrozí sankce. Stavební úřad bude první na ráně, přitom za to nemůže,“ řekl. Ve Svitavách jsou zavaleni žádostmi, které jim žadatelé doručili do 30. června. Podle nových pravidel jich mají pět.
Starosta Loun Milan Rychtařík (ANO) v prohlášení, které má ČTK k dispozici, uvedl, že MMR nereaguje na připomínky, poskytnutý manuál navíc obsahuje funkce, které v systému nejsou přístupné. Urychlení stavebního řízení proto není možné, řekl dnes ČTK. „Na druhou stranu jsme zavaleni nabídkami drahých školicích agentur, které nás chtějí v ISSŘ naučit pracovat. Budí to dojem dobře promyšleného byznys plánu,“ řekl Rychtařík. Také městský úřad Louny je podle tajemníka Michaela Straky zahlcen žádostmi podle starého stavebního zákona a nachází se tak „kousek od kolapsu“. Žadatelé se proto musejí připravit na prodloužení všech termínů.
Nový stavební zákon začal platit 1. července pro všechny typy staveb. Norma například ruší dvojí povolování staveb a územní a stavební řízení slučuje do jednoho. Stavební úřady mají samy obesílat ostatní úřady a získat jejich vyjádření v takzvaném koordinovaném závazném stanovisku. Na konci by mělo být jediné razítko pro stavebníka. Řízení má být pro všechny účastníky v digitální podobě prostřednictvím Portálu stavebníka a dalších systémů a veškerá dokumentace je on-line. Úřady a stavebníci mají komunikovat v propojených systémech.