Evropská unie včele s Německem vznese tento týden formální požadavek na Spojené státy americké, ve kterém bude požadovat jasné vysvětlení fungování a rozsahu kontroverzního programu bezpečnostního programu PRISM.
Požadavek na vysvětlení nyní nabývá konkrétní podoby v Evropské komisi “Komise je znepokojena potenciálními důsledky na soukromí obyvatel EU, prohlašuje tisková mluvčí eurokomisařky Viviane Redingové v rámci relace The World at One na stanici BBC. Eurokomisařka projedná problém na střetnutí s představiteli USA, které proběhne ve čtvrtek v britském Dublinu.
Nezávisle na Redingové požádá o vysvětlení také německá kancléřka Angela Merkelová a to v nadcházejícím týdnu, kdy ji čeká formální setkání s americkým prezidentem Obamou.
Program PRISM má americké národní bezpečnostní agentuře od roku 2007 zpřístupňovat ve spolupráci s FBI hlavně data převážně zahraničních uživatelů amerických internetových služeb. Program je schválený americkým soudem. Deník The Washington Post tvrdí, že NSA může vrámci programu přistupovat prakticky k jakýmkoli datům, které uzná za vhodné. Paradoxně lépe chráněni mají být v rámci programu občané USA, u nichž je potřeba ke zpřístupnění dat vedle technického přístupu ještě oficiálně požádat o soudní povolení, do dat cizinců je možné nahlížet prakticky libovolně.
Agentura má u zapojených společností přístup k uloženým datům, emailům, IM, ale také k real-time komunikaci například v rámci VoIP, nebo video hovorů. Přestože se komerční společnosti do uvedeného programu zapojují dobrovolně (zákon jim tuto povinnost zatím neukládá), pokud se nepodřídí, je prý na ně ze strany veřejných orgánů vyvíjen poměrně značný tlak.
První společností, která se do programu zapojila, byl Microsoft (2007), který poskytuje data ze služeb jako je Live.com (dříve Hotmail) či Skype, o dva roky později se zapojilo například Yahoo, Facebook a Google včetně samostatně fungujícího Youtube (sledován je Gmail, hlasový a video chat, data v Google Drive, ale také vyhledávání či uložené fotografie). Od roku 2012 podléhá dohodě také Apple a připravuje se zapojení Dropboxu.
Zatímco existence programu PRISM je skutečností a potvrdili jej i vysoce postavení američtí politikové v čele s prezidentem Obamou, jeho reálná podoba a rozsah zůstává záhadou.
Informace The Washington Post tak jak jsou postaveny, odmítá jak americká vláda, tak většina do projektu zapojených firem. Například odmítavé stanovisko Google (lokální české pobočky i samotného vedení společnosti) k nařčení z vydávání osobních dat uživatelů můžete nalézt v našich předchozích dvou článcích na dané téma.