Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) v lednu evidoval více než dvojnásobný nárůst kybernetických incidentů oproti prosinci, celkem 21. Dva z nich vyhodnotil jako významné, velmi významný nebyl žádný. V prosinci úřad evidoval devět kybernetických incidentů. V lednu se v Česku konala volba prezidenta.
Počet lednových kybernetických incidentů byl obecně nadprůměrný, dosahuje téměř loňského maxima, kdy v dubnu úřad evidoval 22 kybernetických incidentů. „Drtivá většina z nich však z pohledu závažnosti spadala mezi méně významné, což je dáno především vysokým počtem zaznamenaných DDoS útoků, které zpravidla nemají významnější dopady. Významné incidenty byly registrovány pouze dva, zatímco velmi významné incidenty absentovaly,“ uvedl úřad.
I v lednu převážily incidenty, které hlásily takzvané povinné osoby podle zákona o kybernetické bezpečnosti, kdy převážná většina zasažených subjektů spadala do sektoru veřejné správy. Nejpočetnějším typem incidentu se staly útoky na dostupnost, v rámci kterých převažovaly DDoS útoky na webové stránky obětí,“ popsal úřad. Při DDoS útoku počítače ovládané hackery velkým počtem dotazů zahltí napadený server, a tím ho vyřadí z provozu. Patří k jednomu z nejčastěji požívaných typů útoků v kybernetické válce paralelní s konfliktem na Ukrajině.
Úřad uvedl, že za zvýšeným počtem DDoS útoků stála ruskojazyčná skupina No-Name057(16), která v lednu zasáhla webové stránky více než desítky státních i soukromých subjektů.
V lednu čelily hackerskému útoku například volební weby prezidentských kandidátů Petra Pavla a Tomáše Zimy či web ministerstva zahraničí. Útoku čelil například i web neziskové organizace Hlídač státu a server Programy do voleb.
Skupina No-Name057(16) se v minulosti přihlásila k několika útokům v Evropě. Loni v srpnu například vyřadila z provozu stránky finského parlamentu. Své počínání hackeři zdůvodnili snahou Finska stát se členem NATO. Podobné útoky si skupina připsala také v Polsku či Norsku.