Předsedou Úřadu pro ochranu osobních údajů bude bývalý státní tajemník na ministerstvu vnitra Jiří Kaucký. Senát mu dnes dal v tajných volbách přednost před místopředsedou úřadu Josefem Prokešem. Kaucký v čele úřadu nahradí Ivanu Janů, jejíž funkční období skončí příští týden. Kaucký se předsedou Úřadu stane po jmenování prezidentem Milošem Zemanem.
Sedmačtyřicetiletý právník Kaucký, kterého prosazovala ODS, v tajných volbách dostal 34 hlasů z 59 odevzdaných. Prokeše, kterého prosazovalo hnutí STAN, volilo 22 senátorů, oznámil předseda senátní volební komise Jaroslav Větrovský (za ANO).
Kaucký je nyní ředitelem správního odboru ministerstva vnitra, kde byl do letošního jara státním tajemníkem. Ve státní službě působí po dvě desetiletí. Je také předsedou Etické komise České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu. Oprávněnost Kauckého kandidatury byla v minulých týdnech zpochybňována. Musel mimo jiné detailněji doložit pětiletou praxi v agendě ochrany osobních údajů či lidských práv.
V nominační řeči Kaucký senátorů mimo jiné řekl, že by chtěl jako předseda ÚOOÚ více dbát na to, aby stát údaje o svých občanech nevyužíval k jinému než stanovenému účelu. Podle něj by osobní údaje měly být uchovávány pouze v nezbytně nutné míře. Chtěl by zvýšit gramotnost občanů ve vztahu k osobním údajům, aby byli obezřetnější s jejich zveřejňováním na sociálních sítích.
ÚOOÚ vznikl před 20 lety. Má za úkol především bránit zneužívání osobních dat. Může kvůli tomu kontrolovat veřejné instituce i soukromé firmy, které s těmito údaji pracují. Za porušení zákona může úřad uložit až desetimilionovou pokutu a nařídit zničení shromážděných údajů.
Úřad řídí předseda, kterého jmenuje a případně odvolává prezident na návrh Senátu. V čele úřadu se dosud vystřídali tři předsedové. Prvních pět let vedl ÚOOÚ Karel Neuwirt, který se předtím podílel na přípravě zákona o ochraně osobních údajů. V létě 2005 jej pak vystřídal tehdejší pražský radní a někdejší primátor hlavního města Igor Němec. Od konce srpna 2015 je předsedkyní někdejší ústavní soudkyně Ivana Janů, která o další pětiletý mandát usilovat nehodlala.