Novela by umožnila vojenskému zpravodajství, aby mohlo nepřetržitě monitorovat veřejné komunikační sítě a služby elektronické komunikace.
Zákon týkající se kybernetické obrany se dostane v brzké době do vlády, uvedl ředitel Vojenského zpravodajství (VZ) Jan Beroun. Novelu o Vojenském zpravodajství si podle něj vzal do gesce premiér Andrej Babiš (ANO), aby se doladily poslední detaily. Podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) nastal po posledních pracovních jednáních posun mezi VZ a Bezpečností informační službou (BIS), která měla k zákonu připomínky. Metnar a Beroun to řekli ČTK.
Novela zákona o VZ se řeší několik let, jeho předložení dostalo ministerstvo obrany za úkol od vlády. Proti návrhu se v minulém volebním období ve Sněmovně postavila řada kritiků. Obávali se zásahů do soukromí lidí na internetu, výhrady vznášeli také poskytovatelé internetového připojení. Hlavní diskuse se vedla zejména o svěření kybernetické obrany zpravodajcům. Obrana výtky odmítala, zákon ale v roce 2017 schválen nebyl.
Ministerstvo na začátku letošního roku návrh v upravené verzi poslalo opět do připomínkového řízení. Úřad v něm znovu navrhl, aby povinnost bránit stát před kybernetickými útoky byla svěřena vojenské tajné službě Vojenské zpravodajství.
Novela by umožnila VZ, aby mohlo nepřetržitě monitorovat veřejné komunikační sítě a služby elektronické komunikace. Sbírat má neadresná data, která dále vyhodnotí. Podle ministerstva obrany nebude moci sledovat obsah komunikace konkrétních osob. Když se zpravodajci budou potřebovat zaměřit na konkrétní lidi, musel by jim to povolit soud. Novela umožňuje, aby VZ, když zjistí nebezpečí, mohlo proti němu samo aktivně zasáhnout, případně o zásah požádat vhodnější subjekt. Získaná data by VZ nesmělo použít pro svou standardní zpravodajskou činnost.
Deník Právo na podzim uvedl, že otázkou zákona se zabývala i Bezpečnostní rada státu. Mluvčí BIS Ladislav Šticha Právu v říjnu řekl, že zákon v současném znění civilní kontrarozvědka považuje za hrozbu pro další vývoj v kybernetické oblasti.
Beroun ČTK řekl, že rozpor byl v tom, co všechno by měl zákon pokrývat. „Z toho pak vyplývalo, kdo by to měl dělat. Nebylo to o kybernetické obraně, tam není spor, že to musí dělat Vojenské zpravodajství, protože by to nemělo jinak logiku,“ řekl. Poznamenal, že návrh zákona má nyní v gesci předseda vlády. „Aby se doladily poslední detaily. Já jsem v tomto směru poměrně optimista, myslím si, že v nejbližším období ho předložíme do vlády,“ dodal ředitel VZ.
V posun v legislativním procesu věří i Metnar. Otázka případné aktivní obrany například při kyberútoku by podle něj měla zůstat v gesci Vojenského zpravodajství, jak navrhuje novela. Výsledek jednání, zda zodpovědnost získá VZ nebo jiný subjekt, nechtěl předjímat.