MŠMT by chtělo do budoucna umožnit kombinaci běžné výuky ve škole a doma

Ministerstvo školství by do budoucna chtělo v běžné výuce ve školách umožnit kombinaci prezenčního a dálkového vzdělávání. Od letošního dubna tuto formu vzdělávání testuje v několika desítkách základních a středních škol. Pokusné ověřování by mělo trvat do roku 2023, na jeho základě chce připravit legislativní změny. Na dnešní on-line konferenci ministerstva školství k ročnímu fungování Strategie vzdělávání 2030+ to řekl ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže Michal Černý.

O plánu ověřit, jak by mohla fungovat kombinace prezenčního a dálkového vzdělávání, se už loni zmiňoval ministr školství Robert Plaga (za ANO). Reagoval tak na přechod výuky na dálku po uzavření škol kvůli vypuknutí epidemie covidu-19 na jaře 2020. Dnes na konferenci řekl, že využívání počítačů při výuce se ve 21. století očekává, ale on-line výuka zároveň v minulých měsících ukázala, že ne vše se dá naučit distančně. Pokusné ověřování mělo podle loňských informací jeho úřadu trvat od 1. února do konce srpna 2022. Kvůli covidu-19 se ale zahájení odložilo na duben, kdy se školy začaly opět otvírat.

Podle Černého se do projektu přihlásilo původně 70 škol, z toho 42 základních, 18 středních odborných a deset gymnázií. V současnosti se ho účastní 65 škol a další se dodatečně přihlašují. Jsou mezi nimi nyní i základní umělecké školy. „Naším cílem je na základě tohoto pokusného ověřování legislativně umožnit kombinovanou nebo hybridní formu vzdělání, to znamená formu vzdělání částečně prezenčně a částečně distanční, i na základních školách a v tomto směru změnit legislativu,“ uvedl.

Ministerstvo minulý rok uvedlo, že projekt by měl přijít zhruba na deset milionů korun. Platit by se měl z rozpočtu Národního pedagogického institutu. Jak velká část výuky by mohla v budoucnu fungovat na dálku, úřad zatím neupřesnil. Podle Plagy lze ale očekávat, že by kombinované vzdělávání mělo jiný účinek na prvním a druhém stupni základních škol či ve středních školách. Už výuka na dálku v době koronaviru podle něj totiž ukázala, že zejména mladší školáci se většinou neobešli bez pomoci rodičů, zatímco starší žáci a studenti už dokázali pracovat samostatněji.

Podle některých odborníků výuka na dálku v době epidemie prohlubila rozdíly ve vzdělávání, které byly v českém školství už dříve. Podle zjištění školní inspekce se ještě na začátku letošního roku asi 50.000 dětí nezapojovalo do výuky on-line, ať už kvůli nedostatečné motivaci, nebo kvůli chybějícímu vybavení. Vzdělávání těchto dětí bylo na dálku podle inspekce méně efektivní než těch, kteří byli připojeni k internetu.

Exit mobile version