RRTV publikovala 21.11.2024 tiskovou zprávu o nutnosti registrace všech tvůrců audiovizuálního obsahu. Tato informace vzbudila paniku.
„Není pravda, že se musejí registrovat všichni tvůrci audiovizuálního obsahu. RRTV se odkazuje na legislativu starou 14 let, která je implementací evropské směrnice. Nejde tedy o žádnou novinku. RRTV měla reagovat na výrazné změny mediálního trhu v této době, což neudělala. S panem předsedou RRTV jsem o celé situaci hovořil. Budeme s RRTV jednat, aby vydali srozumitelné pokyny, které jasně stanoví, kdo se registrovat má a nemá. RRTV je ze zákona nezávislý regulátor a Ministerstvo kultury má v tomto ohledu omezené možnosti,“ uvedl ministr kultury Martin Baxa.
Regulaci těchto služeb zavedla Evropská unie v roce 2007 a jejich právní úpravu v českém prostředí obsahuje právě zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání, v platném znění.
Podle tohoto zákona se u RRTV má povinnost evidovat každý poskytovatel služby, která splňuje zákonnou definici audiovizuální mediální služby na vyžádání, tj. jedná se o službu, kterou poskytovatel vykonává za účelem zisku a která sestává z pořadů obsažených v katalogu sestaveném poskytovatelem služby. Musí se podle zákona rovněž jednat o službu, která je takové povahy, že soutěží s televizním vysíláním. Pouze taková služba má být evidována u RRTV podle uvedeného zákona.
Byl vyvolán mylný dojem, že se nyní nově musejí u RRTV evidovat všichni YouTubeři a influenceři, což neodpovídá skutečnosti. Pouze poskytovatelé takové služby, která splňuje všechny znaky definice audiovizuální mediální služby na vyžádání podle § 2 odst. 1 a 2 zákona č. 132/2010 Sb., mají povinnost evidence upravenou v českém právním řádu již od roku 2010. Musí se přitom jednat o takovou službu, která nabízí audiovizuální pořady (jejichž definici obsahuje rovněž zákon č. 132/2010 Sb.), tedy nikoli jakýkoli audiovizuální obsah.