Zvuk otáčejících se kotoučů s magnetickými páskami vyvolává spíše pocit nostalgie než údiv nad pokročilostí dnešních technologií. Pásky jsou však stále důležité pro ukládání dat a ve velkých datacentrech po celém světě se jich dodnes nachází miliony kilometrů. Většina uživatelů počítačů na ně tedy nepřímo spoléhá každý den, řekl listu The Economist Mark Lantz z firmy IBM.
Ačkoliv se zdají být magnetické pásky archaickou technologií, stále se zlepšují. Lantzův tým v roce 2015 přišel s verzí, jež je schopna vměstnat 19 gigabitů dat na čtvereční centimetr pásky. V roce 2017 dosáhli přes 31 gigabitů na centimetr a v polovině letošního prosince odhalili návrh, který má kapacitu více než 49 gigabitů na čtvereční centimetr. Takový nárůst je přitom nevídaný u jakéhokoliv konkurenčního datového úložiště.
Vrcholné dny magnetických pásek jako datového úložiště byly v 50. letech minulého století. Na pevné disky, které se objevily v roce 1956, se rychle začalo nahlížet jako na výrazně lepší alternativu, protože u nich odpadla nutnost přetáčení, které bylo časově náročné. Jelikož se do vývoje disků následně masivně investovalo, dosahují nyní lepší hustoty záznamu než pásky – ty nejlepší až 155 gigabitů na čtvereční centimetr.
Díky tomu je po nich velká poptávka. V roce 2018 se na pevných discích prodalo celkem 800 miliard gigabytů úložného prostoru, což je osmkrát více, než kolik se prodalo na páskách. Disky však mají nevýhody. Jsou dražší než pásky, mají kratší životnost, a jejich točící se plotýnky produkují mnoho nežádoucího tepla.
Pásky jsou proto médiem, které je stále upřednostňováno pro ukládání takzvaných studených dat, k nimž je potřeba zajistit přístup jen zřídka. A další výhody disků pomalu odeznívají. V 90. letech minulého století se hustota úložiště na discích zdvojnásobovala každý rok. Za posledních deset let toto tempo spadlo na 7,6 procenta, protože výrobci začínají narážet na limity této technologie.
Hustota záznamu na magnetických páskách se oproti tomu setrvale zvyšuje, v posledních třech desetiletích mírou 34 procent ročně. Díky tomu by v tomto ohledu mohly pásky dohnat pevné disky do pěti let.
Poptávka po stále větších úložných kapacitách totiž téměř jistě poroste. Podle odhadů se v roce 2025 vygeneruje celosvětově čtyřikrát více dat, než v roce 2019. Tam, kde pásky převládají dnes, to tak zřejmě ještě chvíli zůstane.
Největší hrozbu pro pásky představují flashová úložiště, která se používají například v SD kartách či USB klíčenkách. Ta se spoléhají na tok elektronů přes tranzistory namísto mechanického čtení zmagnetizovaných částic, takže dosahují větší hustoty záznamu než pevné disky. Vzhledem k tomu, že nemají pohyblivé části, mají také lepší rychlost čtení i zápisu. Naproti tomu jsou ale dražší a mají menší životnost. Uložit na ně jeden byte na rok je proto až desetkrát dražší než na pevné disky a téměř 50 dražší než na magnetické pásky. Ukládat na ně cokoliv kromě největších klenotů v datových centrech se proto nevyplatí. Dokud se toto nezmění, budou se kotouče s páskami používat i nadále, napsal list The Economist.