Pokud se těšíte, že se z některého článku na oslavu dvaceti let linuxu dozvíte přesné datum odstartování projektu, máte smůlu. Jak se již dříve ukázalo, neví ho totiž ani sám otec zakladatel, Linus Benedict Torvalds.
Důvod je prostý, jako většina chytrých a nadaných mladých studentů byl i Linus lajdák a nevedl si během studií žádný deník. Za jediný relevantní zdroj je tedy možné považovat Linusovu korespondenci z e-mailové konference kolem operačního systému Minix, který představuje jeden z mála otevřených uniových klonů běžících na procesorech Intel 8086. Zde se totiž Linus o svém projektu poprvé zmiňuje:
From: torvalds@klaava.Helsinki.FI
Newsgroups: comp.os.minix
Date: 25 Aug 91 20:57:08 GMT
Subject: What would you like to see most in minix?
Hello everybody out there using minix –
I’m doing a (free) operating system (just
a hobby, won’t be big and professional like gnu) for 386(486) AT clones.
This has been brewing since april, and is starting to get ready […]
Jak si dnes Linux stojí mezi koncovými uživateli? Lze-li věřit statistikám Gartneru, pak zhruba následovně. Linux dnes celosvětově nalezneme na 1 % desktopů, 30 % tabletů (pokud započítáme i Android OS) a 43 % chytrých mobilních telefonů. Kdyby vám někdo v roce 2007 řekl, že Linux bude za pár let nepoužívanějším OS na mobilních telefonech, asi byste se mu vysmáli, ale už je to tak.
Podle zprávy Lilnux Foundation dnes Linux obsahuje 14 milionů řádků kódu, které chrání 520 000 patentů, jak to ale všechno začalo? Projekt odstartoval v letních měsících roku 1991, vůbec první verze soudržného operačního systému, jež se objevila na monitorech PC, byla 0.01 a Linus ji dokončil uprostřed jednoho horkého zářijového dne. Protože však ještě zdaleka nešlo o použitelný produkt (byl nepřenositelný a neznal ani disketovou mechaniku) a jemu pomalu docházely síly, rozhodl se svůj projekt zavěsit na Internet s tím, že se ho třeba někdo ujme. Zájem byl nakonec obrovský. Důvod byl prostý, byl od prvního do posledního řádku napsán Linusem, takže nešlo o žádný unixový klon, a to tak trochu změnilo dějiny.
Následující verze (0.02 a 0.03) už byly psány za spolupráce desítek nadšených programátorů a koncem října téhož roku se pak konečně objevila provozuschopná verze operačního systému. Za masovým rozšířením Linuxu stojí také to, že si ho vybral Richard Stallman jako platformu pro svůj v té době již řádně zaběhlý projekt GNU a řada programů z GNU se tak stala nedílnou součástí linuxových distribucí (příkazový interpret bash, kompilátor gcc či třeba proudový editor sed). Smyslem iniciativy GNU (rekurzivně: „GNU is Not Unix“) z roku 1983 bylo právě nějakým způsobem se dobrat volně dostupné náhrady za komerční unixové systémy.
A proč má Linux název jaký má? Existuje určitý standard pojmenovávat všechny verze Unix systémů tak, aby obsahovaly buď písmeno X, nebo V, přestože Linux skutečným Unixem není, rozhodla se komunita systém pojmenovat stejně: (Linus – s) + X = Linux.
Torvalds původně odmítl ideu, že se kernel pojmenuje po něm a navrhl jako alternativu název Freax. K názvu „Linux“ nakonec dopomohla náhoda, jistý Ari Lemmke, jeden z administrátorů na Helsinki University of Technology tak zkrátka přejmenoval původní adresář ve kterém se nalézal originální zdrojový kód Linuxu. Ten byl hostovaný na jednom z FTP serverů tzv. FUNETu (Finnish University and Research Network), což je finská akademická páteřní síť, která plní obdobnou funkci jako například český CESNET. Lemmkemu se údajně nelíbilo lehce hanlivé označení Freax.
Zajímavým datem v historii Linuxu je také rok 1996, tehdy došlo k uvolnění první verze (2.0), která není závislá na jedné platformě a také vzniká oficiální linuxovské logo. S jeho návrhem přišel sám Linus. Zdůvodnil jej následovně: „Před časem jsem navštívil zoologickou zahradu v australské Canbeře a přemýšlel jsem o své programátorské budoucnosti. U výběhu tučňáků mě jeden z těchto tvorů z neznámých důvodů kousl do prstu, od těch dob tahle zvířata prostě miluji.“ Takže bylo rozhodnuto a stačilo už jen vybrat vhodný vizuál, tím se stal nakonec tučňák TUX ilustrátora Larry Ewinga.
A proč se vlastně linuxáckému tučňákovi říká Tux? Jde ve skutečnosti o snadno zapamatovatelnou zkratku pro: (T)orvolds (U)NI(X) – Torvaldsův UNIX, což je takový trochu zlomyslný žert od Linusových kolegů.