Rada Evropské unie reprezentovaná českým předsednictvím se dohodla s vyjednavači Evropského parlamentu na spuštění nového satelitního systému pro zabezpečenou komunikaci. Sloužit má především evropským vládním složkám, mimo jiné pro účely obrany či k provozu klíčové infrastruktury, plánován je ovšem také jako zdroj připojení k internetu. Cílem je systém plně zprovoznit v příštích pěti letech.
Nová „konstelace“ s názvem IRIS2 by doplnila stovky existujících unijních satelitů využívaných pro navigační systém Galileo či meteorologickou službu Copernicus. Unie si od rozšíření vesmírné infrastruktury slibuje posílení soběstačnosti a zlepšení odolnosti vůči útokům zvenčí nebo přírodním vlivům.
Evropská komise s návrhem na nový systém přišla v polovině února, dohoda na finální podobě iniciativy tedy byla dosažena za devět měsíců. Výsledek vyjednávání mezi europoslanci a členskými zeměmi ještě musí obě strany samostatně schválit, eurokomisař Thierry Breton nicméně po čtvrtečním oznámení dohody uvedl, že práce na realizaci projektu začne okamžitě.
„Naše vesmírné technologie se staly strategickým nástrojem pro naše občany, pro odolnost našich ekonomik a samozřejmě našich armád,“ napsal Breton. Hlavním cílem projektu IRIS2 je zajistit bezpečnou komunikaci pro účely obrany, zvládání krizí, správy klíčové infrastruktury nebo monitorování hranic. Podle komise bude systém pokrývat celou Evropu, ale i některé další části světa, jako je Afrika.
Nové satelity zároveň mají sloužit i soukromému sektoru, a to k poskytování spolehlivého internetového připojení tam, kde dosud není běžné. „IRIS2 poskytne připojení celé Evropě, včetně oblastí, které dnes nemohou těžit z vysokorychlostního připojení k internetu, jakož i celé Africe,“ uvedl Breton. Satelitní připojení k internetu se po ruské invazi stalo klíčovým pro Ukrajinu, kde tuto službu zajišťují družice ze sítě Starlink provozované americkou firmou SpaceX.
Unijní síť by podle Bruselu mohla začít sloužit v roce 2024, s plnohodnotným provozem se počítá od roku 2027. Na projekt EU vyčlenila 2,4 miliardy eur (skoro 60 miliard Kč) ze svého víceletého rozpočtu, celkové náklady jsou ale odhadované na šest miliard. Zbytek rozpočtu mají poskytnout další veřejné a soukromé instituce. Zástupce EK nicméně na dnešním brífinku pro novináře ujišťoval, že i bez definitivní podoby dodatečného financování se projekt rozběhne.