Grafen by se mohl uplatnit při konstrukci solárních článků, které by dokázaly získávat energii i za deště (včetně deště v noci). Ne z mechanické energie kapek vody, ale díky svých elektrochemickým vlastnostem.
O grafenu se v roli materiálu pro solární články uvažuje i z jiných důvodů, zde však jde o jednu jeho speciální vlastnost. V přítomnosti vody se elektrony grafenu natahují k atomům vodíku, to ale samo o sobě je slabý jev a je obtížné ho nějak využít.
Jenže voda, včetně vodě dešťové, obvykle obsahuje rozpouštěné ionty solí. Kladné ionty solí se ke grafenu lepí v míře (prý) dostatečné na to, aby tak vznikal využitelný elektrický náboj a proud. Vytváří se dvojvrstvý pseudokapacitor. Celý mechanismus je ovšem docela složitý, příslušný nově navržený článek obsahuje řadu vrstev. Je otázka (i kdyby to opravdu fungovalo a energetická účinnost byla dostatečná – aktuálně se uvádí 6,5 %), zda by jemnou strukturu grafenu ihned nějak nenarušily další nečistoty – přitom s deštěm musí přijít fyzicky do kontaktu. Třeba by se zde uplatnily i samočistící technologie na bázi oxidu titaničitého (tato látka se už v solárních článcích stejně používá).
Autory popsaného výzkumu jsou Qunwei Tang, Xiaopeng Wang a Benlin He z Ocean University of China, a Peizhi Yang of Yunnan Normal University. Výsledky byly publikovány v Angevandte Chemie.
Zdroj: Sciencenewsjournal.com