Bing patřící Microsoftu mohl na základě smlouvy prohlížet jména přátel daného facebookového uživatele bez jejich souhlasu.
Nejméně do loňského roku poskytovala sociální síť Facebook více než 150 partnerům výrazně širší přístup k osobním informacím uživatelů, než jaký umožňovala obecně platná pravidla o ochraně soukromí. Napsal to v úterý americký deník The New York Times (NYT), který k tomuto závěru dospěl po prozkoumání stovek stránek interních dokumentů Facebooku. Speciální kontrakty přinesly kalifornské firmě nové uživatele a podporovaly jejich aktivitu, potažmo tak i růst příjmů z reklam. Uživatelé však o sdílení dat se třetími stranami informováni nebyli.
Interní dokumenty získané reportéry NYT pocházejí z roku 2017 a popisují dohody o sdílení dat s více než 150 firmami, mezi nimiž převažují technologické společnosti a poskytovatelé digitálních služeb jako Microsoft, Netflix, Spotify nebo ruský internetový vyhledávač Yandex. Jsou zde ale také výrobci aut a mediální společnosti. Dohody těmto firmám umožnily propojit své služby s facebookem, což zvýšilo jejich atraktivitu.
Z dokumentů Facebooku vyplývá, že například vyhledávač Bing patřící Microsoftu mohl na základě smlouvy prohlížet jména přátel daného facebookového uživatele bez jejich souhlasu. Streamovací platformy Netflix a Spotify měly možnost číst soukromé zprávy posílané mezi uživateli. Amazonu a Yahoo poskytovala sociální síť přístup k informacím o přátelích uživatelů, ačkoli veřejně prohlašovala, že takovýto typ sdílení už před lety skončil. Všechny popsané dohody byly podle NYT v roce 2017 stále platné a některé platily ještě v letošním roce.
Představitelé Facebooku včetně jeho zakladatele Marka Zuckerberga opakovaně v reakcích na skandály týkající se nakládání s daty ujišťují, že společnost nikomu data neprodává. „Ačkoli je pravda, že Facebook data uživatelů neprodával, po řadu let uzavíral dohody o sdílení informací s desítkami společností v Silicon Valley. Tito partneři dostali hlubší přístup k uživatelským datům, než jaký kdy Facebook přiznal. Kontrakty na oplátku pomohly Facebooku přinést nové uživatele, nabádaly je, aby sociální síť používali ještě častěji a navyšovaly zisky z reklamy,“ vysvětluje NYT.
Na selektivní zpřístupňování uživatelských dat tento měsíc upozornil také britský poslanec Damian Collins, jehož výbor pro digitální média prošetřuje skandál kolem poradenské společnosti Cambridge Analytica. Britský parlament na začátku prosince zveřejnil zabavené e-maily posílané mezi manažery Facebooku včetně Zuckerberga, které mimo jiné naznačují, že společnost odejmutí přístupu k datům používala jako nástroj boje proti konkurenci.
Jádrem skandálu Cambridge Analytica je zneužití někdejší praxe Facebooku, který do roku 2015 vývojářům aplikací pro svou platformu zpřístupňoval data nejen všech osob používajících danou službu, ale i jejich přátel. Po propuknutí kauzy na začátku roku Facebook ujišťoval, že tuto mezeru ve své datové politice už před delší dobou zacelil.
Jenže desítky společností, které s ním vstoupily do speciálních partnerství, měly podle NYT přístup k výrazně většímu objemu dat, než zmiňovaná britská poradenská firma, která se podvodně dostala k informacím až o 87 milionech uživatelů. Americký list napsal, že partneři Facebooku čerpali data stovek milionů lidí měsíčně, včetně e-mailových adres a telefonních čísel, bez jejich souhlasu.
„(Dokumenty) Také nastolují otázky o tom, zda Facebook neporušil dohodu s Federální komisí pro obchod (FTC) z roku 2011, která sociální síti zakázala sdílet data uživatelů bez explicitního souhlasu,“ uvedl NYT. Facebook toto v následném prohlášení odmítl. Podle NYT společnost tvrdí, že její partneři tvořili jakousi nástavbu sociální sítě a jakékoli informace nahrané uživateli tedy mohly být s firmami sdíleny bez dodatečného svolení uživatelů.