Evropská unie by měla do konce desetiletí zdvojnásobit svůj podíl na světové výrobě polovodičů na 20 procent a zajistit několik desítek miliard eur investic do jejich podpory. Evropští poslanci včera schválili normu, jejímž cílem je snížit závislost EU na dovozu klíčových součástek pro elektroniku či automobilový průmysl z asijských zemí. V Evropě by díky ní měly vyrůst nové podniky a měla by předejít výpadku v jejich dodávkách. Návrh, jehož podobu již na jaře dohodli zástupci EP s členskými státy, podpořila výrazná většina 587 poslanců z 635 přítomných.
Evropské výrobce elektroniky či automobilů začal v posledních dvou letech v souvislosti s pandemií covidu-19 a prudkým růstem poptávky při následném hospodářském oživení trápit nedostatek polovodičů. Při jejich dovozu jsou evropské státy závislé především na Tchaj-wanu či dalších asijských zemích. Evropská unie se proto rozhodla přijít s plánem podpory tohoto odvětví, který je součástí širší strategie snižování závislosti na dovozu klíčových surovin a technologií.
„Evropa je připravena čelit budoucím výzvám v polovodičovém průmyslu, přičemž prioritou je strategická autonomie, bezpečnost a příznivé podnikatelské prostředí,“ řekl ke schválenému návrhu jeho rumunský zpravodaj Dan Nica ze socialistické frakce.
Evropský blok hodlá na podporu vývoje a výroby čipů z veřejných i soukromých peněz zajistit 43 miliard eur (přes bilion korun). Někteří europoslanci požadovali větší objem peněz s odkazem na to, že vybudovat jeden podnik vyrábějící polovodiče vyjde podle odhadů až na 20 miliard. Část členských zemí však byla proti dalšímu zadlužování EU, a konečný kompromis proto počítá s touto částkou.
Celkem 3,3 miliardy eur mají pocházet přímo z unijního rozpočtu v rámci výzkumné iniciativy nazvané Čipy pro Evropu. Další peníze mají jít na podporu soukromých investic při výrobě čipů pro členské země. Unie chce v rámci dohodnutých pravidel také lépe monitorovat případný nedostatek polovodičů a efektivněji koordinovat reakci v krizových situacích.
