Někteří činitelé institucí Evropské unie jsou znepokojeni rozhodnutími sociálních sítí twitter či facebook zablokovat účet amerického prezidenta Donalda Trumpa v reakci na násilnosti v americkém Kongresu. Ačkoli evropští politici většinou Trumpovo počínání jednoznačně odsuzují, z Evropské komise či z europarlamentu zároveň zní varování před nekontrolovanou mocí šéfů sociálních sítí. Výhrady vůči způsobu, jakým byl Trumpovu zrušen twitterový účet, má například i německá kancléřka Angela Merkelová.
Twitter se v sobotu rozhodl znemožnit Trumpovi přístup k účtu, který byl jeho nejdůležitější komunikační platformou. Společnost to zdůvodnila snahou předejít „nebezpečí dalšího podněcování k násilnostem“. Trump ve svých příspěvcích trval na nepodložených tvrzeních o podvodech v nedávných prezidentských volbách a odmítal odsoudit násilné středeční vniknutí svých podporovatelů do budovy amerického Kongresu. Také Facebook minulý týden uvedl, že Trumpův účet pozastaví minimálně do konce jeho prezidentského mandátu 20. ledna.
„Fakt, že šéf firmy může bez jakékoli kontroly či vyváženosti vypnout prezidentovi USA mikrofon, budí velké rozpaky. Není jen potvrzením moci těchto platforem, ale také ukazuje velké slabiny způsobu, jímž je naše společnost organizována v digitálním prostoru,“ napsal dnes eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton na bruselském webu Politico.
Reakce sociálních sítí na útok na Kongres může podle něj zcela nově definovat jejich roli a odpovědnost, kterou je třeba konkrétněji regulovat. V tomto smyslu Breton srovnal význam událostí z minulého týdne s teroristickými útoky na New York a Washington z 11. září 2001.
Výhrady vůči zablokování Trumpova twitteru má i německá kancléřka, informoval její mluvčí Steffen Seibert. O nezbytných omezeních svobody vyjadřování podle něj mají rozhodovat zákonodárci, a nikoli soukromé společnosti. „S ohledem na to kancléřka považuje za problematické, že prezidentovy účty byly natrvalo zrušeny,“ řekl mluvčí podle agentury Reuters, která připomíná, že vztahy mezi Merkelovou a Trumpem byly „mrazivé“. Seibert dodal, že předchozí praxe Twitteru označovat Trumpovy nepřesné tweety byla přiměřená, protože platforma nese odpovědnost za to, aby veřejná debata nebyla otrávena nenávistí, lhaním a rozeštvávání.
Brusel v prosinci zveřejnil návrhy nových pravidel digitálního prostředí, které počítají s větší odpovědností platforem za jejich obsah, zároveň by však měly zajistit svobodu projevu.
„Nemůžeme nechat na velkých amerických technologických společnostech, aby rozhodovaly, jak budeme a nebudeme diskutovat, co může a nemůže být řečeno v demokratickém projevu,“ uvedl dnes na webu předseda nejsilnější europarlamentní skupiny lidovců Manfred Weber. Pravidla, která navrhla komise, jsou podle něj krokem správným směrem, avšak EU by měla zajít dál a mít jasný přehled o algoritmech, podle nichž jednotlivé sítě fungují. Unie by stejně jako v jiných předchozích případech měla nastavit trend pro celý svět, dodal Weber.
O návrzích komise budou během následujících měsíců vyjednávat členské státy s europarlamentem, než schválí jejich definitivní podobu. Ani další přední poslanci se netají tím, že Trumpovo odstavení od účtů na sítích je pro ně varováním.
„Trumpovy nepravdivé výroky ohledně ukradených voleb odsuzuji. Zároveň si ale myslím, že o blokování účtů nebo odstraňování obsahu má rozhodovat nezávislý soud. Je nepřípustné, aby Mark Zuckerberg sám rozhodoval o tom, co je v pořádku, a co ne,“ prohlásil na adresu šéfa Facebooku český pirátský místopředseda EP Marcel Kolaja. Dodal, že činnost soudů je nutné přizpůsobit digitálnímu věku a vyhradit jejich dostatečné kapacity právě pro podobná rozhodování.
