Společnost DeepMind použila umělou inteligenci (AI) k navržení struktury více než dvou milionů nových materiálů. Společnost, jež spadá pod Google, to označuje za průlom, který podle ní půjde brzy použít ke zlepšení technologií v reálném světě. Téměř 400.000 z navrhovaných materiálů by se v dohledné době mohlo dát vyrobit v laboratorních podmínkách, uvedla společnost v článku, který vyšel v časopise Nature. Mezi možné aplikace výzkumu patří výroba výkonnějších baterií, solárních panelů a počítačových čipů.
Objevování a syntéza nových materiálů může být nákladný a časově náročný proces. Komerční dostupnost lithium-iontových baterií, které se dnes používají k napájení všeho od telefonů a notebooků až po elektromobily, si například vyžádala dvě desetiletí výzkumu.
„Doufáme, že velké pokroky v oblasti experimentů, autonomní syntézy a modelů strojového učení výrazně zkrátí časový úsek deseti až dvaceti let na něco schůdnějšího,“ řekl vědecký pracovník společnosti DeepMind Ekin Dogus Cubuk.
Společnost DeepMind svůj model AI trénovala pomocí databáze Materials Project, která vznikla při laboratoři Lawrence Berkeley National Laboratory v roce 2011 a obsahuje většinu z 35.000 známých molekul a 130.000 anorganických sloučenin.
„Průmyslové podniky mají tendenci spíš neriskovat, pokud jde o zvyšování nákladů. U nových materiálů obvykle trvá nějakou dobu, než se vyplatí,“ uvedla Kristin Perssonová, ředitelka projektu Materials Project.
Společnost DeepMind dosud AI využívala k tomu, aby odhadla stabilitu nových materiálů. Nyní se zaměří na predikci toho, jak snadno je půjde syntetizovat v laboratorních podmínkách.
