Lze argumentovat, že se ve své podstatně jedná o přímou daň.
V případě, že bude v souvislosti s digitální daní dosaženo řešení na úrovni Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), je Česko připraveno daň na národní úrovni zrušit. Do té doby se na pozici ČR nic nemění. V reakci na oznámení, že USA prověřují daň z digitálních služeb, kterou plánují zavést nebo již zavedly některé země, to včera uvedlo ministerstvo financí. Dodalo, že nakonec plánuje zavést daň nižší, místo sedmi pět procent, a její účinnost odložit až na počátek roku 2021. Daň by měla platit na národní úrovni do konce roku 2024.
Spojené státy prověřují daň z digitálních služeb některých zemí včetně České republiky. USA se již několikrát vyjádřily, že daň považují za diskriminační vůči americkým firmám a výsledkem přezkumu by mohla být odvetná cla. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na prohlášení Úřadu amerického obchodního zmocněnce (USTR).
Podle USTR se záležitost týká kromě České republiky také Evropské unie a dále Rakouska, Brazílie, Indie, Indonésie, Itálie, Španělska, Turecka a Británie. Úřad požádal vlády těchto zemí o konzultace.
„Daňová politika je suverénní záležitostí každého státu. Zavedením digitální daně se Česká republika zařadí mezi rostoucí počet ekonomik, které aktivně řeší nerovnováhu mezi společnostmi vykonávajícími svoji činnost na bázi tradičních obchodních modelů, a společnostmi, které podnikají v rámci zcela nových obchodních modelů digitální ekonomiky,“ uvedlo MF. Jakmile bude řešení na úrovni OECD dosaženo, je ministerstvo financí připraveno národní úpravu zdanění zrušit. „Do té doby se na pozici České republiky nic nemění,“ dodal úřad.
MF dále upozornilo, že národní návrh na digitální daň nemá ambici cílit na konkrétní zahraniční společnosti, ale odstranit nerovnost mezi firmami, které generují zisk na území ČR, ale jejich daňové odvody jsou nesrovnatelně nižší oproti společnostem působícím v tradičních odvětvích.
Martin Houska z poradenské společnosti BDO ovšem upozornil, že ČR je součástí EU, a proto považuje z daňového a procesního pohledu za obtížené uvalit sankce ze strany USA na pouze české produkty. „Podle mého názoru by se muselo jednat o opatření vůči celé EU,“ uvedl.
V případě samotné digitální daně ze strany USA považuje za možnou argumentaci, že se ve své podstatně jedná o přímou daň. „V tomto případě by podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a USA by nebylo možné tuto daň aplikovat. Takto by však musel argumentovat Google a podobné společnosti, nikoliv USA jako země,“ uvedl. MF již dříve odmítlo, že by v případě digitální daně šlo o přímou daň.
Digitální daň se má vztahovat na internetové firmy v ČR s globálním obratem nad 750 milionů eur (téměř 20 miliard korun), které budou mít v tuzemsku roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Týkat by se tak měla předních světových společností jako Google, Facebook, Amazon či Apple.
V polovině května sněmovní rozpočtový výbor opět přerušil projednávání vládního návrhu na zavedení digitální daně. Výbor už projednávání návrhu přerušil letos v únoru, a to do března, kdy ale tento bod vyřadil z programu. Doporučení Sněmovně by mohl vydat na dalším jednání 10. června.