Aplikaci eRouška má aktuálně nainstalováno asi 1,57 milionu lidí.
Takzvaná chytrá karanténa, kterou naplno spustili před rokem, 1. května 2020, měla být jedním ze zásadních nástrojů státu v boji proti šíření nového typu koronaviru. Za její hlavní přínos označil vloni v březnu tehdejší náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula možnost rozvolňování protikoronavirových opatření. Jednotlivé nástroje chytré karantény, jako je například aplikace eRouška, však u veřejnosti příliš důvěry nezískaly a projekt samotný nepřinesl očekávaný efekt.
Projekt chytré karantény spočívá v tom, že pokud člověk nakažený covidem-19 dá souhlas, vytvoří hygienici na základě mobilních dat od operátorů mapu jeho pohybu. Díky tomu se snadněji odhalí lidé, s nimiž se v posledních pěti dnech setkal a mohl je nakazit. Chytrá karanténa se začala testovat 30. března na jižní Moravě, v celé zemi vláda projekt naplno spustila od května.
Pomoci s trasováním měla kromě dat od mobilních operátorů i data od bank (o místě a době použití elektronických platebních prostředků), která mohou usnadnit vytváření tzv. vzpomínkové mapy. K trasování měla pomoci aplikace eRouška, která po stažení běží na pozadí chytrého telefonu. Po řadě problémů byla 18. září spuštěna její nová verze, která už nemá pomáhat s trasováním kontaktů, ale sloužit k anonymnímu varování uživatele, že se mohl setkat s nakaženým člověkem. Aplikace má být pomocným nástrojem systému chytré karantény spolu se vzpomínkovými mapami a linkou 1221.
Zatímco na jaře loňského roku se poměrně dobře dařilo dohledávat kontakty nakažených, na podzim hygienické stanice nedokázaly kvůli vyšším počtům diagnostikovaných případů dohledávat kontakty velkého počtu nemocných. V září trasovači do 24 hodin kontaktovali 66 procent lidí, kteří se setkali s nakaženým. Podíl se zvýšil v říjnu a v listopadu s nárůstem množství trasovačů. V prosinci oslovili zhruba polovinu lidí, s nimiž se nakažení měli potkat. Naopak v lednu 2021 bylo vytrasováno více než 90 procent rizikových kontaktů. Poměrně nízký je však počet kontaktů, které nakažení udávají. Podle dřívějšího vyjádření sociologa Daniela Prokopa z výzkumné organizace PAQ Research je v trasování v průměru hlášeno okolo 0,8 až 1,2 kontaktů místo očekávaných tří až čtyř z anonymního dotazování.
Aplikaci eRouška má aktuálně nainstalováno asi 1,57 milionu lidí. Aplikace své uživatele upozorňovala na setkání s nakaženým člověkem, které bylo delší než 15 minut na menší vzdálenost než dva metry. Nastavení se však kvůli nakažlivější britské mutaci koronaviru v březnu změnilo, nově hlásí i kontakty po dobu delší než sedm minut na méně než dva metry. U mutace totiž už neplatí, že rizikovým kontaktem je setkání bez roušky na vzdálenost méně než dva metry po dobu 15 minut a více.
„Začali jsme studovat praxi ze zemí jako Jižní Korea či Tchajwan, které pracovaly s trasováním kontaktů a testováním. U nás z toho vznikl projekt Chytrá karanténa, na té dělali také kluci z iniciativy COVID19CZ, kteří pro to vytvořili IT platformu. Bohužel, když si dnes uděláte srovnání Česka s Koreou, vidíte, že náš systém nefunguje a jejich ano,“ uvedl letos v únoru pro Lidové noviny předseda představenstva pojišťovny Direct Pavel Řehák, který v ČR pomáhal projekt Chytré karantény rozjet.
