Zákon má Vojenskému zpravodajství umožnit do určených bodů veřejných komunikačních sítí umísťovat detekční prostředky.
Obranu České republiky v kybernetickém prostoru zřejmě dostane na starosti Vojenské zpravodajství (VZ), tedy armádní tajná služba. Vojenští zpravodajci by díky novele měli získat pravomoc ke kybernetickému protiútoku. Počítá s tím vládní novela, kterou včera Sněmovna podpořila v úvodním kole projednávání. Před dalším schvalováním předlohu posoudí sněmovní výbory pro obranu a ústavně-právní.
„Hlavním cílem návrhu je, abychom byli schopni adekvátně reagovat na reálná ohrožení,“ uvedl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Smyslem navrhovaných změn v žádném případě není snaha o omezení svobody občanů, ale naopak obrana proti útokům a hrozbám mířícím na základní práva a svobody, zdůraznil.
Zamítnutí předlohy neúspěšně požadoval poslanec SPD Pavel Jelínek, obával se zásahů do soukromí lidí na internetu nebo prostřednictvím aplikací v mobilních telefonech. Výhrady měli poskytovatelé internetového připojení. Ministr k tomu poznamenal, že na základě připomínek by předloha měla být ve Sněmovně upravena.
Piráti by rádi předlohu aktualizovali komplexním návrhem, podle Metnara plánované úpravy budou pouze doplněním předlohy. Komunista Leo Luzar poukázal na Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), který by měl jako civilní úřad spíše dostat nové pravomoci. Vláda podle něj měla pět let připravovaný návrh přepracovat. Jana Černochová (ODS) apelovala na vládu, aby kontrola zpravodajství byla nezávislá. Zda získaná data nejsou zneužívána, má podle předlohy hlídat vládou jmenovaný inspektor pro kybernetickou obranu.
Vojenskému zpravodajství návrh zákona ukládá, aby vyhledávalo v kybernetickém prostoru jevy, které svědčí o kybernetickém útoku proti ČR. Spolupracovat by na tom mělo s dalšími státními orgány a institucemi. Od dalších ministerstev také může požadovat podklady. Úkolem armádních zpravodajců bude hrozbu vyhodnotit a rozhodnout, který ze státních orgánů by měl proti ní zasáhnout, zakročit může i samo. Zvolit může i aktivní zásah, potřebovala by k tomu ale souhlas ministra obrany.
Zákon má Vojenskému zpravodajství umožnit do určených bodů veřejných komunikačních sítí umísťovat detekční prostředky, které by byly schopné odhalit jevy spojené s případným kyberútokem. Nesmí ale zaznamenávat samotný obsah dat, sbírat může jen informace o jejich struktuře. Nesmí tak sloužit jako nástroj zpravodajské techniky. Detekční nástroje může VZ na jedno místo nasadit maximálně na šest měsíců, ministerstvo obrany ale může tuto lhůtu prodloužit. „Rozhodně se nejedná o plošný monitoring, ale o cílenou detekci,“ řekl ministr.