Šéf americké technologické společnosti Meta Platforms Mark Zuckerberg tvrdí, že administrativa prezidenta Joea Bidena během pandemie vyvíjela na firmu tlak, aby na svých sociálních sítích cenzurovala část obsahu týkajícího se nemoci covid-19. Kdyby se situace opakovala, Meta by se proti tomu podle Zuckerberga postavila. Informovala o tom agentura Reuters. Společnost Meta provozuje například sociální sítě Facebook a Instagram či komunikační platformu WhatsApp.
V dopise z 26. srpna adresovaném právnímu výboru americké Sněmovny reprezentantů Zuckerberg uvedl, že lituje, že o tlaku nepromluvil dříve, stejně jako některých rozhodnutí Facebooku, Instagramu a WhatsAppu ohledně odstranění části obsahu.
„V roce 2021 vysoce postavení úředníci Bidenovy administrativy, včetně Bílého domu, opakovaně po celé měsíce naléhali na naše týmy, aby cenzurovaly určitý obsah ohledně covidu-19, a to včetně humoru a satiry, a vyjadřovali velkou frustraci z našich týmů, když jsme s tím nesouhlasili,“ napsal Zuckerberg v dopise, který sněmovní výbor zveřejnil na své facebookové stránce.
„Domnívám se, že tlak ze strany vlády nebyl správný, a lituji, že jsme se k tomu nevyjádřili otevřeněji,“ napsal Zuckerberg. „Také si myslím, že jsme učinili některá rozhodnutí, která bychom dnes s odstupem času a s využitím nových informací neudělali,“ dodal.
Bílý dům ani společnost Meta na žádost Reuters o komentář dosud neodpověděly.
Dopis byl adresován republikánskému předsedovi právního výboru Jimu Jordanovi. Výbor ve svém příspěvku na facebooku označil dopis za „velké vítězství pro svobodu projevu“ a uvedl, že Zuckerberg přiznal, že „Facebook cenzuroval Američany“.
Zuckerberg v dopise rovněž uvedl, že nebude poskytovat žádné příspěvky na podporu volební infrastruktury v letošních prezidentských volbách, aby „nehrál takovou či onakou roli“ v listopadovém hlasování.
Během posledních voleb, které se konaly v roce 2020 během pandemie, přispěl miliardář prostřednictvím Chan Zuckerberg Initiative, své filantropické organizace založené spolu s manželkou, 400 miliony dolarů na podporu volební infrastruktury, což vyvolalo kritiku a žaloby ze strany některých skupin, které tento krok považovaly za zaujatý.
