Americký prezident Joe Biden včera podepsal exekutivní příkaz, který má posunout vpřed nový rámec pro přenášení osobních údajů uživatelů z Evropské unie na servery ve Spojených státech. Podle agentury AFP jde o klíčový krok pro digitální ekonomiku. Agentura AP píše, že nový mechanismus má „rozptýlit obavy Evropanů, že je americké zpravodajské služby nezákonně špehují“, slibuje posílit ochranu proti zneužívání sběru dat a vytváří prostor pro řešení stížností soudní cestou.
Na principech nové dohody se Evropská unie dohodla s USA už v březnu. Nový rámec má ukončit dlouhodobý spor ohledně ochrany dat uživatelů z EU, která technologické společnosti ukládají v USA.
Přepracovaná dohoda Privacy Shield podle americké ministryně obchodu Giny Raimondové „zahrnuje důrazný závazek posílit záruky ochrany soukromí a občanských svobod u signálového zpravodajství“, což má zajistit ochranu osobních údajů obyvatel EU. Doplnila, že to zároveň vyžaduje vytvoření vícevrstvého mechanismu nápravy s nezávislým orgánem, u kterého se budou lidé z EU moci domáhat nápravy, pokud budou „mít pocit, že jsou nezákonně terčem zpravodajských aktivit USA“.
V praxi má podle AP jít o nezávislý soud zaměřený na přezkum ochrany osobních údajů. Ministryně nyní zašle EU k analýze dokumenty, které mají nastínit fungování a prosazování nového rámce.
Evropský komisař Didier Reynders podpis dekretu prezidentem Bidenem přivítal jako „důležitou etapu“ na cestě k obnovení bezpečného a svobodného toku dat napříč Atlantikem.
Mezi Washingtonem a Bruselem dlouhodobě panují neshody kvůli nesouladu právního rámce pro ochranu osobních údajů. EU má přísná pravidla ohledně digitálního soukromí uživatelů, což kontrastuje s poměrně mírným režimem v USA, kde chybí federální zákon o ochraně osobních údajů, připomíná AP. To vyvolalo nejistotu u technologických gigantů, včetně společnosti Google a mateřské společnosti Facebooku Meta, a nastínilo možnost, že by americké technologické společnosti musely uchovávat evropská data mimo USA.
Bidenem podepsané nařízení zužuje rozsah shromažďování zpravodajských informací, bez ohledu na státní příslušnost cíle, aby byl zaměřen na „ověřené zpravodajské priority“.
Soudní dvůr EU dvakrát – v roce 2015 a znovu v roce 2020 – zrušil rámcové dohody o ochraně osobních údajů mezi Washingtonem a Bruselem. Reagoval na podnět rakouského aktivisty Maxe Schremse, podle něhož společnost Facebook nerespektovala pravidla ochrany citlivých dat. Schrems s odvoláním na informace o činnosti amerických tajných služeb, které v roce 2013 zveřejnil někdejší analytik americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA) Edward Snowden, tvrdil, že v USA není dostatečná ochrana před sledováním ze strany orgánů státní moci.
