První pracovní verze auditu odhalila několik zásadních chyb v projektové části digitalizace stavebního řízení. Kvůli porušení pravidel, která upravují zadávání veřejných zakázek, pak podle auditu nebude možné proplatit celkovou částku z Národního plánu obnovy (NPO). Informoval o tom dnes server Seznam Zprávy, který má pracovní verzi auditu k dispozici.
S digitálními systémy stavebního řízení měli úředníci i stavebníci problémy od jejich spuštění v červenci 2024. Na podzim kvůli tomu skončil v kabinetu tehdejší ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), což nakonec vyústilo v odchod jeho strany z vládní koalice. Bartoš vyjádřil nad nezávislostí a objektivitou auditu pochybnosti a uvedl, že systém nyní funguje bez problémů.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) mělo podle auditu zpracovaného advokátními kancelářemi Portos a MT Legal začít s výběrem firem dříve. Bylo totiž zjevné, že se práce na digitalizaci nestihnou. Vzhledem k nesplnění některých milníků je podle auditorů ve hře i možnost sankce ze strany Evropské komise. Její výši nelze jednoduše stanovit, horní hranice by ale mohla být podle auditorů až 13,7 miliardy korun.
MMR uvedlo, že se jedná o pracovní verzi auditu, který prochází standardním vnitřním připomínkovým řízením. „Zpráva bude dokončena v příštím týdnu, kdy její závěry a následné kroky ministerstvo představí veřejnosti. V tuto chvíli auditní zprávu nemůžeme více komentovat,“ řekla serveru mluvčí ministerstva Karolína Nová.
Podle zprávy vůbec neexistoval analytický tým ministerstva, který by nový systém zkoumal. Zároveň nebyly obsazené některé klíčové pozice nutné pro vznik takto komplexního systému, přičemž ministerstvo tuto absenci nijak nezdůvodnilo. Nové podobě stavebního řízení se na MMR věnoval odbor digitalizace a informačních systémů, jehož vedoucím byl Petr Klán. Toho současný ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN) po nástupu označil za slabé místo ve vývoji a Klán následně úřad opustil.
Při zadávání zakázky také podle auditu ministerstvo nedodrželo nejvýhodnější a legální varianty dalšího postupu. MMR se poté, co se pod vedením Bartoše rozhodlo přijít s novou podobou systému, dostávalo do střetů s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Ten zakázal plnění smlouvy na vznik části systému od firmy InQool. MMR ale následně rozhodlo té samé firmě zadat zakázku znovu, a to takzvaně skrze jednací řízení bez uveřejnění. Také toto rozhodnutí ÚOHS zrušil. Audit v tomto směru dal rozhodnutí antimonopolního úřadu za pravdu a uznal, že byl proces zadání druhé zakázky zahájen neoprávněně.
Bartoš se dnes večer ve vyjádření pro ČTK pozastavil nad tím, že jako bývalý ministr neměl možnost se k auditu vyjádřit a s jeho obsahem se na rozdíl od některých médií nemohl seznámit. Audity podle něj jsou vypovídající, pokud je zajištěná jejich nezávislost, objektivita a kvalita. „U auditu, který zadala vláda, teprve uvidíme jeho kvalitu a nezávislost, či zda jde o volební kampaň za peníze daňových poplatníků,“ uvedl exministr s tím, že zatím se přiklání spíše ke druhé variantě.
„Pro mě je klíčové, že digitalizace a všechny systémy běží, což dokládají i tvrdá data,“ dodal pro ČTK Bartoš. Vláda podle něj za půl roku projekt nedotáhla a místo toho rozpoutala chaos.
Vláda po Bartošově odvolání následně rozhodla v dalším vývoji systému nepokračovat a vypsala na něj novou zakázku. Kompletní a otestovaný nový systém digitalizace stavebního řízení by měl být hotový do roku 2028. Do té doby bude platit přechodné období, ve kterém budou stavební úřady moci souběžně využívat původní lokální systémy a nové digitální systémy stavebního řízení.
