Když si Američan Jeff Bezos před 30 lety, 5. července 1994, založil v garáži v Bellevue ve státě Washington nedaleko Seattlu společnost Cadabra, měl v plánu z ní vybudovat významné internetové knihkupectví. Ještě než firma v létě následujícího roku spustila svůj web, prošla si změnou názvu na Amazon.com. Pojmenování podle jihoamerického veletoku údajně vyjadřovalo Bezosovu ambici stát se největším internetovým knihkupcem. V současnosti je Amazon největším internetovým obchodem na světě a spolu s firmami Google, Apple a Microsoft patří k takzvané velké čtyřce technologických firem světa. Kromě toho je také největším světovým poskytovatelem cloudových služeb.
V roce 1994 byl internet ještě exoticky působícím médiem, ale Jeffrey Bezos věřil v jeho světlou budoucnost. Tuto důvěru v něm utvrdila analýza, jež předpovídala růst obratu internetového obchodu na třiadvacetinásobek během jediného roku. Zpráva vyvolala v Bezosovi touhu „být při tom“. Vzdal se kvůli tomu lukrativního místa v newyorském hedgeovém fondu, a spolu s manželkou odjel do Seattlu na druhém konci USA, kde byly pro internetové podnikání výhodnější podmínky.
Amazon, který zpočátku sídlil v garáži Bezosova domu, spustil prodej knih přes internet v červenci 1995. Za první měsíc získal objednávky od zákazníků ze všech 50 států USA a navíc i z 45 dalších zemí, což nebyl na začínající firmu špatný výsledek. Zásilky vozil Bezos na poštu osobně, přičemž podle svých slov doufal, že si jednoho dne bude moci dovolit vysokozdvižný vozík. Jeho přání bylo více než splněno.
Jak od poloviny 90. let prudce rostl počet lidí připojených na internet, začal vzkvétat i Amazon. Pro ilustraci: v roce 1996 vykázala firma tržby ve výši 15,7 milionu dolarů, aby hned příští rok tento ukazatel vyskočil na hodnotu skoro 148 milionů. Kromě rostoucího počtu uživatelů internetu přispělo ke zvýšení obratu firmy i rozšíření sortimentu, takže dnes lze na Amazonu sehnat elektroniku, díly na auta, bižuterii, víno a mnoho dalšího.
I díky agresivní cenové politice se Amazonu podařilo získat významný podíl na klíčovém americkém trhu. Samotného Bezose pak v prosinci 1999 vyhlásil časopis Time osobností roku. V té době už byl Bezos dolarovým miliardářem, za což vděčil růstu ceny akcií své firmy. Zatímco cena akcií utěšeně rostla, hospodářské výsledky Amazonu dlouho nebyly nijak slavné. Bezos totiž vyznával strategii co nejrychlejší expanze bez ohledu na okamžitý profit.
Splasknutí dotcomové bubliny Amazon přežil a během následujících let se rozkročil směrem k technologické společnosti. V roce 2006 vstoupil na pole cloudových služeb, což se mu vyplatilo.
Loni Amazon vykázal zisk přes 30 miliard dolarů oproti ztrátě 2,7 miliardy v roce 2022. Daří se především cloudové divizi AWS, která těží z poptávky firem po službách vzdálené výpočetní techniky a umělé inteligence (AI). Podle údajů amerického institutu pro výzkum trhu Synergy Research Group byla společnost AWS v prvním čtvrtletí letošního roku stále nezpochybnitelným lídrem na globálním trhu cloudových služeb s podílem 31 procent. Mírně ale ztrácí pozice ve prospěch globální dvojky, kterým je konkurenční cloud Azure společnosti Microsoft. AWS se na celkovém provozním zisku Amazonu podílí 62 procenty.
Tržní kapitalizace společnosti Amazon nedávno překonala hranici dvou bilionů USD (46,66 bilionu Kč) a Amazon patří do pětice nejhodnotnějších firem světa.
Amazon sází v současnosti při dalším vývoji své logistiky na start-upy. Patří mu například vývojář robotaxíků – tedy taxi bez řidiče – Zoox. K doručování zboží firma testuje i roboty a sází na posílání balíčků drony. Mezi její další dceřiné společnosti patří Ring, Twitch, IMDb a Whole Foods Market. Provozuje také stremovací službu Prime Video.
V roce 2021 Amazon koupil za 8,45 miliardy dolarů (175,8 miliardy Kč) věhlasné hollywoodské studio MGM. Získal tak pro svoji streamovací službu Prime řadu filmů i televizních seriálů. Převzetí MGM bylo druhou největší akvizicí Amazonu od roku 2017, kdy firma koupila za téměř 14 miliard USD prodejce potravin Whole Foods.
Od konce roku 2022 společnost, pro kterou pracuje zhruba 1,5 milionu lidí, propustila více než 27.000 zaměstnanců. Škrty pracovních pozic budou pokračovat i letos. V prvním čtvrtletí odešly stovky zaměstnanců v oblasti zdravotnictví a AWS.
Amazon podniká od roku 2013 i v ČR. První distribuční centrum Amazonu bylo v ČR otevřeno v roce 2015 v obci Dobrovíz. Druhé distribuční centrum v Kojetíně zprovoznila společnost Amazon loni v červnu. V Česku nyní firma Amazon zaměstnává více než 4500 lidí.
Šedesátiletý Bezos, podle časopisu Forbes třetí nejbohatší člověk planety, se nyní kromě dalších aktivit věnuje hlavně dobývání kosmu. V roce 2021 oznámil, že opustí funkci výkonného ředitele Amazonu a je výkonným předsedou správní rady. Letos dokončil avizovaný prodej akcií firmy celkem za 8,5 miliardy dolarů (téměř 200 miliard Kč). Bezos akcie podniku naposledy prodával v roce 2021. Bezos v rámci své filantropické činnosti akcie Amazonu čas od času také rozdával, naposledy v roce 2022. Vzhledem k tomu, že se loni ze Seattlu ve státě Washington přestěhoval do Miami na Floridě, na dani z prodeje akcií v hodnotě 8,5 miliardy dolarů ušetřil téměř 600 milionů dolarů, napsal server BBC.
Již v roce 2000 založil společnost Blue Origin, která vyvíjí technologii pro komerční lety do vesmíru. V lednu 2019 společnost úspěšně otestovala raketu New Shepard s cestovním modulem určeným pro suborbitální lety. V květnu 2019 Bezos uvedl, že se Blue Origin chystá na Měsíc a vyvíjí kvůli tomu přistávací modul, který bude schopen dopravovat na lunární povrch až 6,5 tuny nákladu.
V červenci 2021 potom raketa New Shepard společnosti Blue Origin úspěšně vynesla modul RSS New Step (nový krok) s Bezosem a třemi dalšími vesmírnými turisty na hranici vesmíru. Nosná raketa i modul s posádkou po několikaminutovém letu bezpečně přistály. Společnost Blue Origin se tak zařadila mezi soukromé společnosti schopné dopravovat do vesmíru astronauty. Následovala firmu Virgin Galactic Richarda Bransona a dosud nejúspěšnější společnost SpaceX podnikatele Elona Muska.
Loni v říjnu z kosmodromu na Floridě odstartovaly první prototypy družic pro plánový projekt Kuiper společnosti Amazon, který má poskytovat internetové připojení po celém světě. Na oběžnou dráhu v rámci projektu brzy zamíří tisíce dalších satelitů, čímž chce Amazon konkurovat podobné službě Starlink firmy SpaceX, plánuje v následujících šesti letech umístit na oběžnou dráhu na 3200 satelitů.