IT strategie velkých hráčů se postupně mění, firmy se vyrovnávají se změnami na trhu nebo vlastní vnitřní krizí. Zřejmě končí doba, kdy se software kupoval v krabici a instaloval na jednotlivé počítače. Původní tvůrci aplikací navíc získávají nečekaného konkurenta v podobě různých a často bezplatných služeb, které se ovládají pomocí webového prohlížeče a svým uživatelům nabízejí například textové, tabulkové a prezentační editory.
Tak by se daly stručně popsat změny, k nimž postupně došlo. Společně se nyní podíváme, jaké trendy můžeme čekat příští rok nebo v nejbližší budoucnosti. První trend se týká oblasti svobodného softwaru, což je označení pro programy, které je možné šířit a často využívat bez nutnost platit poplatky za licence. Některým firmám ovšem chybí komerční subjekt, který by daný software zastřešoval, a vadí jim také závislost na neorganizované komunitě.
Open source zatím na rozcestí
„Jsou i oblasti, kde open-source alternativy ke komerčnímu softwaru neexistují. Situace je horší například u grafických programů, fotografií, CAD systémů a podobně,“ upozorňuje na další úskalí Filip Molčan, předseda neziskového sdružení Společnost pro výzkum a podporu Open Source. To však neznamená, že by se otevřený software nezačal ve firmách objevovat. Podle Molčana existují eCommerce řešení, systémy pro řízení vztahů se zákazníky (CRM), projektů nebo celé informační systémy.
Rostoucí zájem o software nezávislý na dodavateli potvrzují i jiné zdroje. Jedním z nich je analytická společnost IDC, která zveřejnila v květnu minulého roku studii, v níž tvrdí, že v roce 2011 svým tvůrcům vydělají programy s otevřeným kódem (open source) přibližně šest miliard dolarů. Průzkum z minulého roku mezi důležitými hráči na trhu služeb navíc ukazuje, že se open source dostalo do nabídky společností, jako jsou IBM Global Services, HP Services (HPS), Unisys nebo Novell.
Na skok u České pošty
Je to logické, protože firmy využívající open source mohou mít zájem například o outsourcing a obrátí se na dodavatele, který jejich technologii podporuje. Během dvou let by se otevřený kód měl stát běžnou součástí byznysu firem, takže lze očekávat podobné změny u stávajících českých nebo slovenských dodavatelů. „Vnímáme posun v open source například v tom, že kromě standardních podporovaných platforem nám přibyl Linux, kterým jsme se tedy začali zabývat,“ uvádí Stanislav Fleissig ze společnosti IXTENT, která je dodavatelem systémů pro správu dokumentů.
Praktickou ukázkou nasazení open source může představovat Česká pošta. Od roku 1993 využívala na poštovních přepážkách systém APOST, který běžel v prostřední Microsoft DOS. Se systémem pracovalo v reálném čase 15 000 pracovníků pošty a sloužil ke všem běžným poštovním operacím. Osm let později již byly všechny pošty propojeny s unixovým serverem a vzájemně spolu komunikovaly. Jenže podpora pro operační systém DOS skončila v roce 1999, stávající systém přestal svými funkcemi vyhovovat, přechod na Windows XP by si vyžádal výměnu hardwaru koncových stanic a takové investice si pošta nemohla dovolit. Proto bylo rozhodnuto o nasazení open source řešení založeného na Linuxu.
Česká pošta si vyvinula vlastní aplikaci nAPOST a nyní tento systém běží na všech počítačích v pobočkách pošty. Nasazení tohoto řešení umožnilo poště uspořit náklady na nový hardware a licence nového operačního systému. V souvislosti s nově spuštěným projektem CzechPoint čekají Českou poštu výrazné změny v IT. Jejich rozsah a další podrobnosti však pošta zatím neupřesnila.
Sdílení dokumentů bude online
Tradiční přístup k softwaru ve firmách ovlivňují i další změny na trhu, které souvisejí zejména s rozvojem internetových prohlížečů a webových aplikací označovaných dnes velmi populární nálepkou „Web 2.0“. Ve skutečnosti se ovšem jedná o zcela přirozený vývoj webu, ale pro bližší pochopení změn je nutné nastínit rozdíly mezi starými a novými webovými aplikacemi. Uživatel prvních webových služeb například hlasoval v anketě, celá webová stránka se odeslala ke zpracování na webový server a následně se v internetovém prohlížeči zobrazila nově načtená webová stránka a tím i výsledek hlasování.
Přestože se změnila pouze malá část webové stránky s výsledky hlasování, muselo dojít k opětovnému načtení celého webu. Technologie s názvem AJAX (Asynchronous JavaScript and XML) stejnou situaci řeší jiným způsobem. Když uživatel hlasuje v již zmíněné anketě, přenese se na pozadí informace o vybrané možnosti, server ji zpracuje a vrátí výsledek. Ten se zobrazí okamžitě a bez nutnosti nového načtení stránky. Práce s internetovými aplikacemi se proto velmi podobá fungování klasického softwaru.
Konec kancelářského softwaru?
Provozovatel vyhledávače a mediální společnost Google pomocí své služby Google Apps nabízí firmám i jednotlivcům textový procesor, tabulkový kalkulátor, e-mail i kalendář. Přímo z webového prostředí tedy mohou být ovládány aplikace, které byly dříve k dispozici pouze jako offline počítačové programy. Vytvořené dokumenty nebo tabulky si můžete uložit na disk ve formátech RTF, Microsoft Word, PDF nebo OpenDocument. Webové prostředí také podporuje spolupráci a sdílení mezi více uživateli. Zásadní nevýhodou je ovšem nutnost online připojení k Internetu, bez něhož jsou webové aplikace nepřístupné. Nicméně i tuto překážku je již nyní technicky možné obejít – existuje totiž zásuvný modul s názvem Google Gears určený pro webové prohlížeče Mozilla Firefox a Internet Explorer.
Po instalaci modulu můžete pracovat ve webovém rozhraní a zároveň být odpojeni od Internetu. Google ovšem zatím tuto možnost neposkytuje pro vlastní aplikace určené ke správě dokumentů. První vlaštovka se už objevila v podobě online textového editoru Zoho Writer, který právě s pomocí Google Gears umožňuje prohlížet 25 naposledy vytvořených dokumentů. Tvůrci tohoto editoru, společnost AdventNet, plánují postupné rozšíření této podpory na své další webové aplikace. Soukromé osoby přitom mohou tyto aplikace používat zadarmo, firmy mohou za služby platit měsíční poplatek od pěti dolarů.
Související
Vytvořte si ve firmě encyklopedii
Test: vyzkoušeli jsme Office Live Workspace
Studie: vývoj softwarového trhu v následujících 10 letech