V Česku panuje dlouhodobý problém nedostatku kvalifikovaných odborníků. Jedná se o fakt, který se projevuje zejména v oblasti informačních technologií (IT). Nabízí se myšlenka, zda-li toho právě specialisté nevyužívají tím, že by přicházeli do firem s přemrštěnými požadavky v oblasti odměňování, pracovních podmínek a tak dále. Zeptali jsme se proto v českých IT firmách, jaké jsou jejich zkušenosti s touto problematikou.
ITBIZ.cz se o situaci související s nedostatkem schopných odborníků zajímal už v několika článcích. O nedostatku kvalitních vývojářů se podrobně vyjádřil generální ředitel české pobočky Skype Philippe Bernard. Nedávno otevřela svojí pobočku v Praze také internetová aukční síň eBay, ta schopné pracovníky lanaří i metodami headhuntingu.
Připomenout lze i článek o tom, jakým způsobem v Česku motivují firmy zaměstnance a jaké výhody jsou jim schopny nabídnout. Tuzemský trh IT je specifický a bylo zajímavé zeptat se firemních manažerů, jaké zkušenosti mají s požadavky předních odborníků.
Vyplatí se více zaměstnat mladého absolventa nebo zkušeného profesionála?
Ve společnosti DC Concept potvrdili trend, že vysoce kvalifikovaní pracovníci při současném nedostatku odborníků v IT mají daleko vyšší požadavky na platy, benefity či nadstandardní zvýhodnění. Někteří zaměstnavatelé se při hledání vhodného specialisty do svého týmu řídí i podle toho, jestli by ho dokázali zaplatit. Mohou to potom řešit například tak, že dají šanci raději mladému absolventovi než zkušenému odborníkovi, který by se jim prodražil více.
Podle generálního ředitele Jana Melzera záleží na situaci. Prý je někdy výhodnější zaškolit absolventa než bojovat se stereotypy, které si přinese odborník. Na druhou stranu zkušení odborníci podle názoru Melzera velmi obohatí znalosti týmu.
Firma Altus raději dává přednost mladým absolventům s perspektivou dalšího vzdělávání a výchovy. Podle Štěpána Pokorného, jednatele společnosti Altus Development, jsou mladí lidé pružnější než zkušení odborníci, kteří jsou drazí a obtížně mění své zvyky. „Například výborný unixový programátor se zkušenostmi z velkých databází v Altusu své znalosti a dovednosti neuplatní,“ řekl Pokorný.
Obecný trend tlaku na vyšší platy existuje
Obecný trend potvrdil i Vladimír Prinke pracující na pozici ředitele marketingu a vývoje společnosti Karat Software. „Větší nebezpečí je však rozlišit při náboru ty, kteří se na této vlně vezou, aniž svými kvalitami dosahují platových požadavků. Vysoce kvalifikované vývojáře by nemělo být problém i vysoce odměňovat, pokud jich dokáže efektivně firma využít pro tvorbu přidané hodnoty, a tu musí být v konečném důsledku ochoten zaplatit zákazník,“ řekl Prinke.
Generální ředitel společnosti J.K.R. Vladimír Králíček potvrdil, že určitý trend k tlaku na zvyšování mezd existuje. Nicméně podle něj také platí, že plat není základním motivačním faktorem a že je hraje roli otázka stability vývoje a loajality k budovanému celku.
Personální ředitelka softwarové společnosti Microsoft Martina Šmidochová si myslí, že pokud chce jakákoliv firma získat a udržet pracovníky, kteří disponují vysokou kvalifikací, měla by se jim snažit nejen zajistit co možná nejlepší pracovní prostředí a zabezpečit jejich další profesní rozvoj, ale také promítnout jejich přínos a zkušenosti do finančního ohodnocení.
„Pokud tedy mluvíme o vysoce kvalifikovaných pracovnících, myslím si, že je správně, když za svůj přínos pro firmu požadují také relevantní odměnu,“ poznamenala Šmidochová.
Klíčem k určení platu odborníka je kombinace několika faktorů
Sestavení platu zaměstnance je procesem skládajícím se z vyhodnocení více faktorů. To potvrdil i Jan Melzer z DC Concept, podle kterého výše finančního ohodnocení vychází z požadavků na danou pozici a je korigována schopnostmi a zkušenostmi uchazeče. Vladimír Prinke řekl, že klíč pro určení výše platů je v Karat Software kombinací několika faktorů, jako jsou kvalifikace, druh pozice, vzdělání nebo zkušenosti. Pracovníci v Karatu mimo jiné procházejí interním školením, při kterém mají šanci dosáhnout kvalifikovanějších pozic. Tyto pozice jsou pak více obsazovány na projekty, které znamenají více výnosových hodin. „Je to tedy systém kombinující dosaženou kvalifikaci, zkušenosti a skutečný přínosem pro firmu,“ popsal Prinke.
Martina Šmidochová uvedla, že ve výši platu v Microsoftu se odráží celá řada faktorů. Je to jak druh pozice, kvalifikace, vzdělání a zkušenosti, tak i třeba plnění předem stanovených osobních cílů a plánů. U výrobce ERP systémů J.K.R. není definován jednoznačný klíč pro stanovení platu. Jde o komplexní individuální vyhodnocení každého pracovníka, včetně členění základní a motivační složky mzdy.
Zahraniční specialisté se příliš neprosazují
Společnost DC Concept, která se zabývá se vývojem informačních systémů, zaměstnávala odborníky z celé Evropy i Asie. „Ale zkušenosti máme veskrze negativní,“ řekl Jan Melzer, generální ředitel společnosti DC Concept. Podle něj firma většinou narazila na výrazné kulturní odlišnosti, které se v praxi těžko překonávají.
Vladimír Prinke, ředitel marketingu a vývoje společnosti Karat Software, řekl, že firma v současnosti žádného pracovníka z východních zemí nezaměstnává, i když se již s podobnými nabídkami setkala. Karat Software má vytvořený vlastní propracovaný systém zaškolování a předávání zkušeností z projektů. „Jdeme spíše cestou výchovy vlastních zdrojů,“ dodal Prinke.
Problémy se zaměstnáváním specialistů z východních zemí potvrdil i generální ředitel společnosti J.K.R. Vladimír Králíček. Ten vysvětlil, že v branži ERP systémů pro český trh, je to problematické. „Zejména jde o jazykovou bariéru. Ne o jazyk jako takový, ale o vcítění se v českém jazyku. Náš obor je o vztazích, a proto jsem zde dosti skeptický,“ popsal situaci ředitel J.K.R.
Štěpán Pokorný řekl, že společnost Altus se zaměstnávání cizinců nebrání, ale ani je cíleně nevyhledává. Velkou roli prý hraje zastávaná pozice, kde například u konzultantů je dokonalá čeština zásadním požadavkem. U programátorů údajně znalost jazyka takovou roli nehraje.
Přečtěte si také
Platy v SAP a IBM jdou v průměru přes 100 000 korun
S praxí rostou platy v ICT až na několikanásobek
Češi mají nejvyšší mzdy v IT, Slováci v telekomunikacích
Jak se v Česku přistupuje k zaměstnávání rizikových skupin?