Superpočítače sestavené společností Hewlett Packard Enterprise (HPE) se umístily v aktuálním listopadovém vydání žebříčku TOP500 nejvýkonnějších výpočetních systémů na světě na prvních třech místech. První místo zaujal superpočítač El Capitan, vyvinutý ve spolupráci společností HPE a AMD pro americký Národní úřad pro jadernou bezpečnost (NNSA) a Národní laboratoř Lawrence Livermore (LLNL). Ten v dosáhl ověřeného výkonu 1,742 exaflopu. Spolu s dalšími dvěma superpočítači od HPE, systémy Frontier a Aurora, se tak zařadil mezi pouhé tři ověřené exascale systémy na světě.
Superpočítače vyvinuté společností HPE, které se nacházejí v žebříčku TOP500 nejvýkonnějších superpočítačů na světě, dosahují celkového výkonu přes 5,75 exaflopu a společně tak drží první místo v podílu na celkovém výkonu systémů uvedených v daném žebříčku. Sedm z deseti nejvýkonnějších superpočítačů využívá špičkové systémy HPE Cray Supercomputing EX, které jsou založeny na první 100% bezventilátorové architektuře s přímým kapalinovým chlazením v odvětví.
Superpočítač El Capitan byl navržen proto, aby pomohl Spojeným státům udržet si konkurenční výhodu v oblasti národní bezpečnosti prostřednictvím vysoce přesného modelování a simulace, které umožňují řešit složité problémy dosažitelné pouze pomocí exascale výpočtů. Zároveň posílí investice země do umělé inteligence (AI) a podpoří tak vědecký výzkum v oblastech, jako je jaderná věda, objevování materiálů a fúzní energetika.
Exascale počítače Frontier a Aurora obsadily druhé a třetí místo
Superpočítač Frontier se s výkonem 1,353 exaflopu umístil na druhém místě. V roce 2022 šlo o první prvním výpočetní systém na světě, který překonal hranici exascale výpočtů. Tento superpočítač, vytvořený ve spolupráci s Oak Ridge National Laboratory a společností AMD, zahájil na celém světě moderní éru superpočítačů s podporou umělé inteligence. Výzkumníci využívající Frontier používají umělou inteligenci při výzkumu rakoviny, objevování nových léků, výzkumu jaderné fúze, exotických materiálů či supernov a v řadě dalších oblastí.
Na třetím místě je superpočítač Aurora, který společně vytvořily společnosti Intel a HPE. Tento systém využívá AI technologie k podpoře datově náročného výzkumu v oblastech, jakými jsou návrhy letadel, léčba rakoviny či udržitelné energetické zdroje. Výzkumníci zapojení do programu Aurora Early Science Program dosahují prostřednictvím 3D mapování neuronových spojení v mozku významných pokroků v oblasti konektomiky.
Nejvýkonnější evropské superpočítače jsou poháněné systémy HPE Cray Supercomputing EX
Superpočítač HPC6 společnosti Eni se poprvé objevil v žebříčku TOP500 s debutovým umístěním na 5. místě, čímž se stal nejvýkonnějším superpočítačem na světě ve vlastnictví soukromé společnosti. Slouží především k urychlení výzkumu v oblastech spojených s energetickou transformací.
Superpočítač Alps, umístěný ve Švýcarském národním superpočítačovém centru (CSCS), se umístil na 7. místě s výkonem 434,9 petaflopu. Výzkumníci využívají schopnosti AI systému Alps k pokročilým studiím v oblastech, jako je klima a počasí, astrofyzika, výpočetní dynamika tekutin, biologické vědy, kvantová chemie a částicová fyzika.
Panevropský superpočítač LUMI ve Finsku obsadil v žebříčku TOP500 8. místo. LUMI je jedním ze systémů Evropského společného podniku pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (EuroHPC) využívaných k simulacím klimatu a extrémního počasí v rámci iniciativy Destination Earth. Ta je iniciativou Evropské komise zaměřenou na vytvoření vysoce přesné digitální repliky zemského systému, která má sloužit k podpoře rozhodování o změně klimatu.
Na 10. místě se navíc s výkonem 208,1 petaflopu umístil Tuolumne, doprovodný systém superpočítače El Capitan vytvořený pro Národní laboratoř Lawrence Livermore (LLNL). Jako neklasifikovaný systém bude Tuolumne věnován otevřené vědě a bude k dispozici výzkumníkům pro pokroky v modelování klimatu, vývoji léčiv pomocí výpočetní techniky, modelování zemětřesení a pokročilé výrobě.
Řešení HPE se 100% bezventilátorovým přímým kapalinovým chlazením se objevují v energeticky nejúčinnějších superpočítačích na světě
Superpočítače jsou navrženy tak, aby kombinovaly přesnost a rychlost, což z nich činí ideální nástroj pro vědce vyvíjející nové léky nebo pro výzkumníky, kteří posouvají globální porozumění klimatu či vesmíru. Růst energetických nároků rozsáhlých systémů pro výpočty s vysokým výkonem (HPC) a AI však činí energetickou účinnost důležitější než kdy dříve. Díky osmi prvkům přímého kapalinového chlazení dokážou superpočítače HPE snížit spotřebu energie chladicích systémů až o 94 % ve srovnání se systémy využívajícími chlazení vzduchem na bázi klimatizačních jednotek.
Další optimalizace, které jsou součástí řešení HPE Cray Supercomputing EX, zahrnují síťovou technologii HPE Slingshot s kapalinovým chlazením, která je postavena na topologii Dragonfly. Tato technologie umožňuje superpočítačům rychleji zpracovávat pracovní zátěže a minimalizovat celkové energetické nároky. Navíc softwarová řešení HPE pro HPC umožňují zákazníkům monitorovat a regulovat spotřebu energie, což vede ke snížení energetické náročnosti systémů. Společně s odbornými znalostmi HPE v oblasti kapalinového chlazení a první 100% bezventilátorovou architekturou systému s přímým kapalinovým chlazením na trhu tato řešení ukazují, proč jsou mnohé z energeticky nejúčinnějších superpočítačů na světě postaveny právě společností HPE.
Mezi 15 energeticky nejúčinnějšími superpočítači podle žebříčku Green500 jich bylo osm vyvinuto společností HPE. Patří mezi ně:
• 3. místo – Adastra 2, vytvořený pro GENCI-CINES
• 4. místo – Isambard-AI fáze 1, vytvořený pro Univerzitu v Bristolu
• 7. místo – Helios v Polsku, vytvořený pro Akademické výpočetní centrum Cyfronet při AGH Univerzitě vědy a techniky v Krakově
• 10. místo – rzAdams, vytvořený pro Národní laboratoř Lawrence Livermore
• 11. místo – Frontier TDS v Oak Ridge National Laboratory
• 12. místo – Tuolumne, vytvořený pro Národní laboratoř Lawrence Livermore
• 13. místo – El Dorado, vytvořený pro Sandia National Laboratories
• 14. místo – Alps v CSCS
