Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna zamítl rozklad podaný Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky (dále jen MMR) a potvrdil rozhodnutí Úřadu, v němž byla MMR uložena pokuta ve výši jednoho milionu korun za přestupek zadání veřejné zakázky „Softwarové prostředí pro sdílení informací a dat“ (obecně známé též jako digitalizace stavebního řízení) v rozporu se zákonem. Úřad rozhodl, že MMR spáchalo přestupek, když veřejnou zakázku zadalo v jednacím řízení bez uveřejnění (dále jen JŘBU), aniž by pro použití tohoto druhu zadávacího řízení byly splněny zákonné podmínky.
Stěžejní argument MMR, tj. existenci údajných objektivních důvodů pro postup v JŘBU, shledal předseda Úřadu nedůvodným. MMR nastalou krajně naléhavou okolnost způsobilo samo, a to zejména nezákonným nastavením zadávacích podmínek v předcházejícím otevřeném řízení na veřejnou zakázku „Zajištění digitalizace stavebního řízení (DSŘ)“, přičemž MMR neprokázalo, že by učinilo vše, co bylo možné, aby vzniku krajně naléhavé situace předešlo. O pochybnostech stran zákonnosti nastavených zadávacích podmínek MMR vědělo již předem z předběžných tržních konzultací, a i přes to uvedené výhrady ignorovalo. MMR je přitom gestorem stavebního zákona. Mohlo se tedy zasadit o odložení účinnosti ustanovení zákona, která vyžadovala, aby byly informační systémy spuštěny k 1. 7. 2024. Následně mohlo zakázku vysoutěžit znovu řádným postupem a současně stanovit férové zadávací podmínky. To ovšem neučinilo a namísto toho se uchýlilo k použití nesoutěžního postupu (JŘBU). Za těchto okolností nelze dovodit, že by krajně naléhavou okolnost, tedy potřebu uzavřít smlouvu v JŘBU, aby splnilo termín stanovený v zákoně, MMR nezavinilo.
Rozhodnutí je pravomocné.
