Když platformy ustupují: Uživatelé v první linii boje proti dezinformacím

Společnost Meta Platforms provozující sociální sítě Facebook a Instagram se rozhodla zrušit spolupráci s externími fact-checkery. Místo toho přenese odpovědnost na uživatele, kteří budou přidávat k dezinformacím své vlastní komentáře a poznámky. Opatření tak znovu otevírá otázku, jak efektivně budovat odolnost vůči dezinformacím v online prostředí. Výzkum Karolíny Bielikové, Aleny Pospíšil Mackové a Martiny Novotné ze SYRI zdůrazňuje, že klíčoví jsou v tomto procesu sami uživatelé sociálních sítí. Ačkoli jich není mnoho, jejich vliv na šíření či zastavování falešných zpráv je zásadní.

Z výsledků studie založené na 60 hloubkových rozhovorech vyplývá, že motivace uživatelů reagujících na dezinformace pramení především z morálního přesvědčení a zodpovědnosti za kvalitu online prostoru. „Vnímají se často jako takzvaní opinion leaders, což jsou jedinci s vyšší schopností kriticky posuzovat informace a sdílet ověřené zdroje se svými sledujícími. Zároveň platí, že krizové situace, jako byla pandemie covid-19 nebo válka na Ukrajině, v počátečních fázích jejich motivaci ještě posilují. Emoce jako frustrace či hněv vůči nepravdivým informacím pak uživatele mobilizují k akci, zejména když jde o částečně nepravdivé nebo z kontextu vytržené informace, které se z pohledu uživatelů dají snáze vyvrátit než rozsáhlé konspirační teorie,“ uvedla Pospíšil Macková.

Rozhovory vědců s respondenty ale také ukazují, že počáteční elán často střídá vyčerpání. Příčinou je nejen nepřátelská odezva ze strany šiřitelů dezinformací, ale i pocit neefektivity vlastního úsilí. Tento trend se projevuje zejména v opakovaných celospolečenských krizích, kdy se uživatelé cítí zahlceni nekončícím přívalem nepravdivých informací. „Každá další krize zvyšuje psychologický tlak na uživatele, kteří se snaží šířit pravdivé informace, což nevyhnutelně vede k únavě a poklesu aktivity,“ doplnila Karolína Bieliková.

Někteří z aktivních uživatelů proto volí méně viditelné strategie, například blokování či nahlašování dezinformací, zatímco jiní svou aktivitu zcela ukončují. Důsledkem je, že šiřitelé dezinformací – na rozdíl od těch, kdo se jim snaží oponovat – vykazují dlouhodobější odolnost vůči negativním reakcím. „Problém je, že odpovědnost za boj proti dezinformacím se stále více přenáší na jednotlivce, zatímco platformy typu Facebook by měly hrát aktivnější roli,“ říká Alena Pospíšil Macková.

Výsledky výzkumu naznačují, že pro udržení motivace uživatelů nestačí jenom rozvíjet jejich mediální gramotnost, ale také přehodnotit fungování algoritmů sociálních sítí. Lidé, kteří se snaží vyvracet dezinformace, v důsledku zahlcení a bez podpory platforem i okolí postupně ztrácejí chuť v boji pokračovat. „To paradoxně posiluje vliv těch, kdo neověřené informace šíří, zejména pokud se platformy vyhýbají aktivní roli při jejich omezování. Přenesení odpovědnosti na jednotlivce, kteří často postrádají dostatečné nástroje a kapacity, může mít vážné důsledky. Nejde přitom jen o etickou nebo společenskou otázku: pokud velcí hráči ignorují hrozbu dezinformací, mohou tím dále prohlubovat nedůvěru a polarizaci ve společnosti,“ dodala Novotná.

Exit mobile version