Pro budoucí konkurenceschopnost je zapotřebí posilovat kybernetickou bezpečnost.
Zapsaný ústav Spotřebitelské fórum coby odborný spolupracující partner za Českou republiku a švýcarský International Institute for Management Development (IMD) dnes společně zveřejnily výsledky šestého ročníku žebříčku digitální konkurenceschopnosti, který vypovídá o schopnostech jednotlivých ekonomik konkurovat ostatním v oblasti digitální transformace.
Nejvíce konkurenceschopnou ekonomiku v digitální oblasti mají dle dnes zveřejněného žebříčku Dánsko, které předstihlo Spojené státy, jimž prvenství připadlo v posledních čtyřech ročnících. Digitální sílu Skandinávců ukazuje také Švédsko na třetím místě. Česká republika na celkovém 33. místě žebříčku setrvala na stejné pozici, jako v loňském roce.
Dánsko v žebříčku exceluje zejména ve faktorech připravenosti na digitální budoucnost, zejména vzhledem k velmi agilnímu soukromému sektoru a schopnosti integrovat IT technologie do činnosti soukromého i veřejného sektoru. USA zaznamenaly dílčí ústup napříč většinou faktorů, ale dosáhly prvenství v koncentraci vědeckých kapacit. V této oblasti je velmi vysoko hodnocené také celkově třetí Švédsko, kterému v umístěních na předních příčkách pomáhá také velmi kvalitní regulatorní rámec pro rozvoj nových technologií. Ten je nejlépe hodnocený u Singapuru, který ovládl celkově čtvrtou pozici. Nejsilnějším globálním magnetem lákajícím talenty na digitální technologie se již podruhé za sebou staly Spojené arabské emiráty, které ovšem v celkovém pořadí letos vypadly z první desítky a obsadily až 13. pozici.
Do první desítky se za celkově čtvrtý Singapur, zařadilo Švýcarsko, Nizozemsko, Finsko, Jižní Korea, Hong Kong a Kanada. Na začátek druhé desítky letos klesly Taiwan (11. místo) a Norsko (12.). Pevninská Čína si pohoršila o dvě pozice a je aktuálně na 17. místě, o jednu příčku před Rakouskem (18.) a Německem (19.).
Ze zemí bývalého východního bloku se nejvýše umístily Estonsko na celkovém 20. místě a Lotyšsko (25.) Za nimi je v rámci regionu již Česká republika na 33. pozici, které dosáhla i v loňském roce. Maďarsko (42.) si aktuálně v žebříčku polepšilo o tři příčky. Naopak Polsko (46.) v letošním žebříčku digitální konkurenceschopnosti zaznamenalo propad o 5 pozic a dostalo se tak těsně před Slovensko (47.). Žebříček uzavírá poslední Venezuela.
„Z jednotlivých dílčích kritérií patří mezi přednosti České republiky například rozšířenost robotů, ve které se dlouhodobě držíme na velmi lichotivé 16 příčce. Celosvětově 15. místo nám patří také v ukazateli zapojení robotů do vzdělávání i vědy a výzkumu (R&D). Dobré umístění jsme zaznamenali také v celkovém počtu R&D výzkumníků přepočteném na počet obyvatel, v čemž jsme na 16. pozici.“ vysvětluje Kryštof Kruliš ze Spotřebitelského fóra, které s institutem IMD na žebříčku spolupracuje. „Náš celkový výsledek v digitální konkurenceschopnosti nadále snižuje zejména regulatorní prostředí pro podnikání, kde se například v obtížnosti založení podnikání (55. místo) či ve vymáhání smluvního práva (51. místo) dlouhodobě řadíme v žebříčku IMD mezi nejhorší ze sledovaných zemí. Negativní hodnocení získává Česká republika také za nedostatečnou schopnost využívat při zavádění nových technologií partnerství veřejného a soukromého sektoru (58. místo) či za zapojení žen do výzkumu (49. místo). Z uživatelského pohledu srovnání také ukazuje, že relativně k našemu postavení v žebříčku máme nadále vyšší rozšířenost chytrých telefonů (celkové 17. místo), ale zaostáváme v rozšíření tabletů (43. místo).“ dodává Kruliš.
Do žebříčku byly letos přidány dva nové faktory věnující se kybernetické bezpečnosti. To reflektuje skutečnost, že kybernetická bezpečnost soukromého i veřejného sektoru bude do budoucna stále více ovlivňovat konkurenceschopnost na úrovni jednotlivých firem i celých ekonomik. „Zatímco v celkovém hodnocení kybernetické bezpečnosti dosáhla Česká republika na pozitivní 29. místo, výrazné rezervy stále existují u našeho veřejného sektoru, který se z hlediska kapacit kybernetické bezpečnosti umístil celkově až na 50. místě.“ poukazuje Kryštof Kruliš ze Spotřebitelského fóra.