Kdo se obával, že se tempo spotřeby nových IPv4 adres v průběhu září dramaticky zrychlí, si teď možná, byť jen trochu, oddychne. Ačkoliv nebylo letošní září z hlediska alokací vyloženě slabé, jednotliví poskytovatelé služeb si vyžádali o trochu méně adres než v prázdninových měsících. .
Ondřej Filip
Vystudoval MFF UK v Praze – obor Informatika
a získal MBA titul na University of Pittsburgh.
Od roku 2004 je ředitelem sdružerní CZ.NIC.
Zatímco v červenci a srpnu bylo alokováno 20 a 21 miliónů, září ubralo ze zbývajících adres „pouhých“ 18 miliónů. Rozdíl tři milióny není velký, tempo je to pořád poměrně hrozivé.
Navíc si uvědomme, že proces alokace obvykle nějaký čas trvá, RIRy od LIRu požadují dodání různých informací, aby mohly posoudit, zda-li je alokace v pořádku. Takže je možné, že mírnější září bylo právě způsobeno dozvukem prázdnin. Stejně tak v září neproběhla žádná větší alokace nad dva milióny adres.
O největší blok bylo překvapivě zažádáno v Severní Americe a šlo o 1572864 adres pro Frontier Communications Solutions. To je trochu nezvyklé číslo, velikost alokace je v drtivé většině mocnina dvou. Zde tedy byly přiděleny vlastně dva bloky, jeden velikosti 2^20 = 1048576 a druhý velikosti 2^19 = 524288. Zbývající velké alokace nad 1 milión adres jsou s jednou výjimkou tradičně z Asie. Tou výjimkou je blok velikosti 1048576 pro německý T-Mobile.
V září nejvíce alokovala Čína a to zhruba šest miliónů adres následována Spojenými státy s 2,6 milióny a Indií s 2,5 milióny. Do TOP 10 se vešly hned tři Evropské země (Německo, Velká Británie, Ukrajina) plus speciální alokace označované jako EU, které se používají pro organizace, které v rámci evropského regionu působí ve více zemích. Velikost těchto EU alokací byla zhruba půl miliónu adres. Vše je graficky znázorněno na následujícím obrázku.
Pomyslný závod zemí Visegrádské čtyřky jsme v září vedli my Češi se 135168 adresami, to mimochodem stačilo na celkové patnácté místo. Druzí byli Poláci s 34816, třetí Maďaři s 6144 adresami. Slováci se tohoto kola vůbec nezúčastnili neboť nealokovali ani jedinou adresu.
Když už mluvíme o konci IPv4 adres, je jistě namístě ukázat, jaká je situace v IPv6. Jak jsou alespoň z hlediska alokací jednotlivé země V4 připraveny na přechod na nový protokol (v následujících číslech jsou uvedeny jen PA alokace velikosti /32 a větší). Nejvíce IPv6 alokací mají shodně Češi a Poláci, a to 72. Mimochodem obě země alokovaly po dvou blocích v průběhu září.
Pokud mám tedy udělat nějaký „rozstřel“, abych mohl určit vítěze, zvolím Poláky, protože dvě jejich alokace jsou větší než standardní /32 a to /28 a /21. Samozřejmě v přepočtu na počet obyvatel je situace opačná. Třetí jsou Maďaři, kteří alokovali 23krát a poslední Slováci s 16 alokacemi. Když se podíváme na počty LIRů v jednotlivých zemích, tak počet alokací je stále ještě nedostatečný. Ale vše se dá pochopitelně ještě dohnat.
Co tedy dodat závěrem? Pohled na známé počítadlo konce IPv4 adres zůstává stále stejně smutný. Člověk nemusí být žádný velký matematik, aby pochopil, že pokud se ze stávajícího koláče volných adres (k dnešnímu dni) zhruba 180 miliónů ukousne každý měsíc zhruba 20 miliónů, tak bude příští rok IANA bez adres a velmi brzy ji budou následovat jednotlivé ostatní RIRy. Jako první pocítí nedostatek adres rychle rostoucí region Asie-Pacifik, což pochopitelně neznamená, že ostatní regiony to vydrží nějak zásadně déle.