IT byznys speciál • Česká republika zruší hraniční kontroly a společně s dalšími osmi členy Evropské unie vstoupí do Schengenského systému. Občané unie se mohou volně pohybovat mezi třinácti členskými státy od roku 1985. Velmi důležitou roli přitom hraje zvláštní informační systém pro sdílení 800 tisíc záznamů o lidech, kteří mají zakázaný vstup do unie. Jak bude tento systém fungovat a kdo získá k osobním údajům přístup? Zjistili jsme bližší podrobnosti.
Prvního září byl v České republice uveden do provozu schengenský informační systém (SIS). Jedná se o bezpečnostní databázový systém, který slouží jako podpora pro bezpečnost vnitřních hranic v rámci Evropské unie. V současné podobě funguje od roku 1995 pod označením SIS I. Celkem v něm můžete nalézt 18,5 milionů záznamů.
Schengenský informační systém obsahuje údaje o hledaných i pohřešovaných osobách a lidech, kterým má být odepřen vstup a pobyt na území členských států. Mezi další položky v systému patří údaje odcizených vozidel, střelných zbraních a ukradených nebo ztracených dokladech.
S přibývajícími státy a nutností správy více údajů měl být do roku 2007 uveden do provozu SIS II, rozšířený mimo jiné například o biometrické údaje. Během zavádění SIS II ovšem došlo ke zpoždění, a tak došlo k nasazení provizorního řešení, aby nové členské státy nemusely čekat. Systém s názvem SISone4all vyvinul portugalský Úřad pro hranice a cizince společně s firmou Critical Software. Tento systém bude nyní používat devět nových členských států: Estonsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Malta, Slovensko, Slovinsko, Polsko a Česká republika. Tento systém se rozhodlo používat také Švýcarsko, přestože představitelé země původně hodlali přijmout pouze SIS II.
Zatykač za 120 sekund
Jak SIS funguje? Srdcem celého řečení je centrální jednotka se sídlem ve Štrasburku. Jednotlivé státy potom mají vlastní národní systémy SIS. Centrální štrasburská jednotka zajišťuje distribuci záznamů do jednotlivých zemí a sbírá od členských států zadávané údaje. Nedílnou součástí SIS je také výměna informací k záznamům, která probíhá prostřednictvím národní centrály SIRENE (Supplementary Information Request at National Entry). Národní centrála funguje nepřetržitě, kanceláře jsou vybaveny pro zabezpečený přenos obrazových i textových informací a jsou součástí Policejního prezidia.
Úkolem českých policistů z oddělení SIRENE je zajistit všechny druhy pátrání a výměnu informací v schengenském prostoru. Systém údajně dokáže rozšířit například vyhlášený zatykač do všech zapojených zemí během 120 sekund. Každé tři roky také probíhá kontrola všech záznamů. Při kontrole osob se úředníci dívají nejprve do národní databáze a teprve poté do schengenského informačního systému. Jestliže dojde k vymazání některého ze záznamů, zůstává ještě rok archivován v ústředí SIS ve Štrasburku.
V rámci České republiky má právo na přístup do SIS, pouze omezený okruh lidí. Do schengenského informačního systému mohou přistupovat pracovíci státní správy ze 17 500 terminálů. Většinu z nich spravuje policie, některé využívá justice, úředníci posuzující žádosti o azyl a úřady zabývající se registrací vozidel. Tyto terminály jsou přitom běžné počítače, ze kterých bylo dosud přistupováno k národním informačním systémům jako je například evidence nežádoucích osob.
Nežádoucím osobám vstup zakázán
Dojde také ke vzájemnému sdílení současných databází. Například již zmíněné záznamy o osobách, které mají zakázaný vstup na území ČR. Těch je podle vyjádření Ministerstva vnitra zhruba 60 tisíc. Část z těchto informací tedy doplní zhruba 800 tisíc údajů v schengenském informačním systému. Policie totiž označí cizince za nežádoucí osobu a vloží příslušný záznam do SIS pouze v případě, že existuje „důvodné nebezpečí, že cizinec označený za nežádoucí osobu může ohrozit závažným způsobem veřejný pořádek nebo bezpečnost smluvních států“. Takto bude převedeno odhadem 30 tisíc záznamů.
Ministerstvo vnitra uvádí, že bude SIS využíván při běžných policejních kontrolách na hranicích i ve vnitrozemí například při dopravní kontrole. „Při dopravní kontrole bude policista moci zjistit, že kontrolovaná osoba není oprávněným vlastníkem vozidla, protože bylo příslušné vozidlo odcizeno v jiném státě. Bude možné ověřit, zda byl předložený občanský průkaz ukraden. Kontrola v SIS stejně tak může zjistit, že se jedná o osobu hledanou na základě evropského zatýkacího rozkazu, svědka hledaného za účelem svědectví v nějakém případu a podobně,“ uvádí Petr Vorlíček z tiskového odboru ministerstva.
Jsi v SIS?
Jestliže český občan překročí vnější hranice Evropské unie, bude pomocí SIS možné zjistit, zda mu skutečně patří cestovní doklady. Lidé se však nemusí obávat přísnějších kontrol. Ověřování občana v informačním systému je možné pouze za dodržení určitých zákonů. „Nebude tedy možné, aby při každé hraniční kontrole policista zkoumal občana ČR/EU v SIS,“ dodává Vorlíček.
Připravenost České republiky na připojení a používání schengenského informačního systém u prověřovala 21. září komise zahraničních expertů. Komise náhodně navštívila dálniční oddělení policie, služebnu v Berouně a operační středisko okresního ředitelství Policie ČR. Součástí kontroly bylo také zjištění, zda odpovědní zaměstnanci policie dokáží s tímto systémem pracovat. „Dosavadní průběh hodnocení napovídá, že nebyly zjištěny žádné závažné nedostatky, které by mohly zpochybnit připravenost ČR na účast v Schengenu,“ sdělil Petr Vorlíček z tiskového odboru MV.
Na výsledky a závěry komise bude nutné si ještě dva týdny počkat. Za 14 dní získá ČR návrh smlouvy k připomínkám a komentářům. Částečně utajený návrh zprávy bude projednáván na jednání pracovní skupiny Rady Hodnocení Schengenu ve dnech 25. – 26. října. Pokud vše projde bez problémů, budeme od 31.12.2007 součástí Schengenského prostoru. Ke stejnému dni by měly být podle harmonogramu zrušeny kontroly na vnitřních hranicích.
Související
Eurotarif: ceny za volání podle Evropské unie
Soud Microsoft versus Evropská komise
Vrátí vám peníze za operační systém?