Společnost SAP v současné době zaujímá pozici největšího světového dodavatele podnikového softwaru, který má desítky tisíc zákazníků ve více než 120 zemích. Přestože na rozdíl od mnoha jiných počítačových firem, které se na světovém trhu prosadily, byla cesta SAPu za úspěchem zejména díky kvalitním produktům víceméně přímočará, má v sobě jisté kouzlo. Příběh společnosti se totiž nezačal psát v pověstné americké garáži, ale v malém německém městečku poblíž Frankfurtu nad Mohanem.
Čtyři ze zakladatelů: Klaus Tschira, Hasso Plattner, Dietmar Hopp
a Hans-Werner Hector
Na to, co přesně se ukrývá v pozadí vzniku německé společnosti SAP, bychom se nejspíš museli zeptat přímo těch, kteří stáli za jejím vznikem. Možná za tím byla křivda, možná jen touha dokázat něco velkého na vlastní pěst. Nápad se zrodil v hlavách pěti inženýrů německé pobočky společnosti IBM, kterým byl na základě požadavku jednoho z klientů přidělen a následně velmi rychle odebrán projekt vývoje speciálního serverového podnikového softwaru.
Dietmar Hopp, Hans-Werner Hector, Hasso Plattner, Klaus Tschira a Claus Wellenreuther se však myšlenky o vývoji tohoto programu nechtěli vzdát. V roce 1972 tak IBM opustili a v malém městečku Weinheim si založili svou vlastní firmu, kterou pojmenovali SAP. Název je zkratkou spojení Systemanalyse und Programmentwicklung (systémová analýza a vývoj programů). S vidinou komplexní aplikace pro práci s podnikovými daty usilovně po nocích a víkendech na půjčených počítačích pracovali na vývoji a během krátké doby představili finanční aplikaci RF. Ta, společně s dalším produktem RM, systémem pro správu materiálu, se stala základem pro vývoj celé řady dalších softwarových modulů pro vlastní ERP systém, který měl již brzy spatřit světlo světa.
SAP dobývá počítače firem
Zpočátku se zdálo, že uspět na trhu se specializovaným integrovaným firemním softwarem bude prakticky nemožné. Tím, že SAP produkoval software, k čemuž nebylo potřeba najímat zaměstnance pro výrobu, se vyhnul problémům se složitými německými pracovními smlouvami a vysokými náklady, které v té době trápily řadu začínajících výrobců. Už začátkem roku 1973 získal SAP historicky prvního zákazníka, chemickou společnost ICI, a během dvou let se zákaznická základna rozšířila na čtyři desítky. Na konci prvního fiskálního roku již společnost generovala obrat ve výši 620 tisíc německých marek.
Povědomí o značce SAP se začalo rozšiřovat a firmy pomalu začaly zjišťovat, že její aplikace v mnohém usnadňují vedení účetnictví, kdy řada finančních operací může být provedena doslova prostřednictvím stisku jediné klávesy. V roce 1976 se společnost mění na SAP GmbH, tedy s ručením omezeným, a s 25 zaměstnanci vykazuje celkový příjem 3,81 milionů marek. Rok 1977 se pak stává zlomový ze dvou důvodů. Tím prvním je přesun společnosti do současného sídla ve městě Walldorf. Vůbec poprvé SAP navíc získává zákazníky za hranicemi Německa, když se její software rozhodnou implementovat dvě Rakouské firmy.
Hasso Plattner při vstupu na německou burzu
Významnou roli v úspěchu SAPu sehrál produkt R/2, který společnost začala vyvíjet koncem 70. let. Šlo o softwarový balík pro mainframy, který firmám v mnoha směrech zjednodušoval správu finančních a operačních dat v reálném čase a eliminoval nákladné papírování. Balík byl v podstatě složen ze samostatných modulů, od účetnictví po prodej a distribuci, přičemž každý zákazník si tak mohl vybrat přesně ty, které potřeboval.
V roce 1982, tedy deset let po založení, opouští SAP jeden ze spoluzakladatelů, Claus Wellenreuther. Společnost se těší téměř 50procentnímu růstu prodejů, které překračují 24 milionů marek. Není bez zajímavosti, že produktů z dílny SAPu v té době využívalo na 80 ze stovky největších německých společností.
Díky tomu, že software začaly R/2 využívat i velké korporace, třeba německý farmaceutický gigant Bayer, povědomí o SAPu se zvýšilo i za hranicemi Evropy. Společnost proto postupně v letech 1984 a 1986 otevírá mezinárodní pobočky ve Švýcarsku a Rakousku. V roce 1987 pak následují nové kanceláře ve Francii, Velké Británii a Španělsku. I z těchto důvodů pravidelně narůstal i počet zaměstnanců, kterých už bylo více než pět stovek. To už vyžadovalo novou organizační strukturu, takže vznikla nová pracoviště a oddělení, která vedli přidělení manažeři.
SAP dobývá burzu
Rok 1988 se pak stal rokem transformačním. Společnost se totiž mění na veřejně obchodovatelnou a v říjnu vstupuje na německou burzu jako SAP AG. 1,2 milionů akcií, které se prodávaly po 750 markách, bylo okamžitě rozebráno. Společnost získává svého zákazníka s pořadovým číslem 1000 a nic ji nebrání v tom, aby pokračovala ve svém neuvěřitelném růstu.
Zlomovým okamžikem v historii společnosti bylo uvedení produktu R/3 v polovině roku 1992. Tento client-server systém (jeho nástupcem se později stane produkt SAP ERP), jehož vývoj trval pět let, zahájil expanzi SAPu do malých a středních podniků, které zpravidla nedisponovaly drahými mainframy jako velké korporace. Odstartoval rekordní růst, který si netroufli předvídat ani největší optimisté. Během několika měsíců se SAP stal největším německým softwarovým výrobcem a ve světovém měřítku se zařadil na 7. místo.
Bill McDermott a Jim Hagemann Snabe, současní co-CEO
SAP dobývá svět
V roce 1993, kdy mimochodem SAP otevírá své v pořadí 18. mezinárodní zastoupení i v České republice, prodeje poprvé překonaly magickou hranici 1 miliardy marek a zákaznická základna se rozrostla na 3500 společností. SAP si jako softwarového poskytovatele zvolila třetina společností žebříčku Fortune 500 a 7 z 10 firem z žebříčku Global 1000 časopisu Business Week. Hodnota akcií SAPu na německé burze od roku 1988 vzrostla o více než 1000 procent. Počet zákazníků se během tří let zvyšuje na 4300 a nechybí mezi nimi i takové americké symboly jako Microsoft či Coca-Cola.
25. rok své existence SAP slaví příjmem ve výši 6 miliard marek (ještě o čtyři roky dříve to bylo šestkrát méně) při zisku 1,6 miliard. Více než 80 procent veškerých tržeb přitom pochází ze zahraničních trhů. Za tento jediný rok se téměř zdvojnásobil i počet všech zaměstnanců. Nyní jich SAP zaměstnával na 13 tisíc.
Rok následující pak přináší první významnou změnu ve vedení společnosti. Dva spoluzakladatelé, Dietmar Hopp a Klaus Tschirase, se rozhodli, že rezignují na své pozic ve výkonné radě a přesunuli své působení do rady dozorčí. Jako co-CEO vedle Hasso Plattnera byl jmenován Henning Kagermann.
Koncept dvou rovnoprávných co-CEOs je pro tuto společnost charakteristický. Poté, co v roce 2003 výkonné vedení jako poslední ze spoluzakladatelů opouští i Plattner, působí sice Kagermann ve své roli výkonného ředitele až do roku 2008 sám, pak ovšem po jeho boku nastupuje Léo Apotheker. V únoru 2010 jsou pak do vedení jmenovaní dva co-CEO Bill McDermott a Jim Hagemann. Po jejich vedením pak SAP v květnu uskutečňuje velkou akvizici společnosti Sybase v hodnotě 5,8 miliard dolarů.
Sídlo společnosti v německém Walldorfu
SAP dobývá Wall Street
3. srpna 1998 se poprvé objevují písmena SAP také na newyorské burze. Hasso Plattner debut na Wall Streetu označil za nezbytný a důležitý milník v historii společnosti. O několik měsíců pak oznamuje novou strategii, v rámci níž se bude společnost orientovat také na webové technologie a řešení v oblasti e-commerce a e-businessu, přičemž klíčovými se stala slova mySAP.com a EnjoySAP. Také v této oblasti SAP zaznamenává úspěch a stává se jedním z předních hráčů.
Silnou pozici společnosti potvrzuje i skutečnost, že internetová bublina na přelomu tisíciletí, která postihla prakticky celé IT odvětví, se SAPu ani jeho zákazníků prakticky nedotkla. I za rok 2001 zaznamenal růst tržeb o 17 procent. Drobný šrám na čistém štítu přinesl až rok 2009 a globální finanční krize, která dopadla i SAP. Ten se musel vypořádat s poklesem příjmů i propouštěním. Je otázkou, zda právě tato situace otřásla židlí Léa Apothekera, každopádně ten po vzájemné době se správní radou rezignoval.
Příběh společnosti SAP názorně ilustruje, že úspěšná IT korporace se nemusí zrodit jen ve Spojených státech, jako je tomu v drtivé většině případů. Dobrá myšlenka, odhodlání a především kvalitní produkt, na který se mohou spolehnout i ty největší světové společnosti. To vše, podepřené vedením s jasnou vizí, je zřejmě ten nejlepší recept na to, jak vybudovat úspěšnou softwarovou firmu, na kterou se denně spoléhá více než 102 tisíc zákazníků z více než 120 zemí, pracuje pro ni téměř 48 tisíc zaměstnanců a jejíž roční tržby se blíží 11 miliardám euro. Titul „Nejlepší německý zaměstnavatel“ za roky 2007 a 2008 pak již ve světle všech ostatních čísel představuje jen onu pověstnou třešničku na dortu…
Zdroj: SAP.com, Wikipedia.org, FundingUniverse.com
Foto: SAP.com
Seriál o významných IT korporacích na ITBiz.cz
Autodesk: Příběh společnosti, která dala světu AutoCAD
NetApp: Příběh inovace, vytrvalosti a kovboje, který přesedlal na IT
Novell: Příběh společnosti, jejíž systém v konkurenci neobstál
Oracle: Příběh společnosti, která popadla příležitost a nezklamala
Xerox: Příběh inovativního krále, který „skončil“ u kopírování
Hewlett-Packard: Když dva kamarádi položí základy miliardovému IT byznysu
Adobe: firma, která dala světu Photoshop
Google: Příběh drobečka, který ovládl (nejen) internetový svět
Sun Microsystems: Když síť je počítačem
Apple: Příběh firmy, která chtěla změnit (počítačový) svět
IBM: Příběh firmy, která přinesla počítač do každé domácnosti
Dell: Když malá myšlenka odstartuje miliardový počítačový byznys
Cisco Systems: Příběh o velmoci, která propojila svět