Přední tuzemské firmy z důvodu stávající hospodářské krize omezily nábor absolventů vysokých škol. Podniky se bez nich v letošním roce pravděpodobně obejdou snadněji než v minulých letech. Firmy si začaly vybírat spíše odborníky disponující větší praxí, kterých je nyní na pracovním trhu více. Taková zjištění přinesl průzkum, který realizovala společnost LMC prostřednictvím svých personálních portálů Jobs.cz a Tobjobs.sk.
Snížený zájem firem o absolventy
Silné zpomalení ekonomiky situaci absolventů ve srovnání s předchozím rokem zhoršilo. Jejich nábory omezily čtyři české a tři slovenské firmy, které se šetření Jobs.cz a Tobjobs.sk zúčastnily. Jedná se o čtvrtinu, respektive třetinu vzorku. Odpovídalo pouze 25 firem, ale jedná se o významné hráče na trhu, kteří se ve svých firemních politikách o absolventy zajímají systematicky. Je zde tedy prostor pro předpoklad, že obecně se firmy letos bez absolventů obejdou snadněji a že si vybírají spíše mezi specialisty s konkrétní praxí. Těch je v současné situaci ekonomiky na trhu více.
Přibližně třetina dotázaných subjektů také počítá s tím, že bude absolventům více nabízet flexibilní formy zaměstnávání jako třeba zkrácený úvazek nebo příležitostnou výpomoc. Zhruba stejný počet odpovědí byl zaznamenán u otázky doby setrvání absolventů u prvního zaměstnavatele, podle 38 procent zůstávají 2 roky, podle 37 procent vydrží 2 až 4 roky.
Nižší platové požadavky absolventů
Průzkum byl uskutečněn v rámci akce měsíc absolventů on-line 2009. Kromě toho, že firmy omezily nábor absolventů, průzkum přinesl i mnoho dalších zajímavých poznatků. Absolventů bez odborné praxe není v současné době mnoho. Školy jim poskytují hlavně odbornost, chybí však komunikační výbava.
Úroveň absolventů se postupně zvyšuje, zejména v jazykových dovednostech. Tvrdí to až 56 procent respondentů ankety. Zlepšují se jejich soft skills i odborné znalosti. V dnešní době také platí, že absolventi požadují menší plat, než firmy reálně nabízejí. Jde o nový trend. Pouze 24 procent českých studentů a absolventů by si totiž řeklo o nástupní plat vyšší než 25 000 korun. Přitom celých 44 procent dotazovaných firem plat nad touto hranicí absolventům nabízí.
Dalších 81 procent odpovědí potvrdilo, že poměr přijatých absolventů k celkovému počtu zaměstnanců tvoří zhruba jednu desetinu. Na jednu volnou absolventskou pozici se podle poloviny odpovědí hlásí více než 10 kandidátů, což potvrzuje vysoký zájem o práci u významných a stabilních zaměstnavatelů.
Helena Mládková z personálního oddělení Komerční banky uvedla, že banka nabízí studentům a absolventům každoročně nemalé spektrum pozic vhodných pro jejich uplatnění. „Kromě toho se všichni, kteří nově nastoupí do banky na kterékoliv místo a v jakémkoliv regionu, mohou následně přihlásit do rozvojově – integračního programu. Ten poskytuje možnost poznat sebe sama a předvést své silné stránky. V porovnání s minulými lety jsou dnešní studenti a absolventi mnohem lépe informováni o pracovním uplatnění a mají lepší představu o tom, co chtějí v životě dělat a čeho chtějí dosáhnout.“
Podle Jiřího Svěráka z Hewlett – Packard má firma již několik let fungující program pro absolventy do 18 měsíců od ukončení školy. Teď, v důsledku určitého útlumu, je nabídka v programu omezenější než v minulých letech. Technologická firma nabízí obchodní pozice, nebo účast na technických projektech.
Part-time job součástí nabídky
Čerství vysokoškoláci se také musí připravit na to, že až třetina firem jim bude více nabízet takzvané flexibilní formy zaměstnávání jako třeba zkrácený úvazek nebo příležitostnou výpomoc.
Zajímavé byly také názory studentů, které šetření přineslo. Téměř polovina dotázaných se cítí být pro zaměstnání dostatečně připravena po odborné stránce, ale ne z hlediska měkkých dovedností. Co se týká sledovaného jevu ochoty se za prací po studie přestěhovat, hovořila Jana Skalová, manažerka komunikace LMC, o tom, že je zde podobný výsledek jako v minulém roce. Tedy, že absolventům záleží na tom, jak je nabídka atraktivní. Tento údaj se především v době ekonomické nejistoty může jevit jako překvapivý a vypovídá o jisté pohodlnosti a neochotě mladé generace.
Průzkum potvrdil i silnou pozici Internetu jako prostředku pro hledání zaměstnání. Až 88 procent dotázaných prostřednictvím tohoto média aktivně vyhledává pracovní nabídky. Dalších 42 % volí přes doporučení známého. Až 43 procent nabídky hledá přímým oslovením zaměstnavatele.
Průzkumu se v Česku zúčastnily přední společnosti Škoda Auto, ČEZ, Lidl, Ernst & Young, Česká spořitelna, Zentiva, E.ON, Česká pojišťovna, Philips, Komerční banka, Hewlett-Packard, Accenture Services, Ahold, Raiffeisenbank a MediClinic.
Vývoj studentů ČVUT
V poslední části představení průzkumu vystoupila se svojí prezentací Jana Šafránková z ČVUT. Na této škole se výzkumy týkajícími se názory studentů a uplatnění absolventů v praxi zabývají od 70.let 20. století. Od r.1999 probíhají systematické výzkumy studentů a absolventů ČVUT.
Absolventi školy po roce 1989 našli uplatnění především jako zaměstnanci nebo podnikatelé ve všech základních sektorech a to od zemědělství a energetiky, přes zpracovatelský průmysl, stavebnictví, dopravu po sféru služeb jako je peněžnictví, pojišťovnictví, nemovitosti, veřejná a státní správa, bezpečnost, zdravotnictví a samozřejmě i v odvětví školství, vědy, výzkumu a vývoji a v řadě dalších oborů.
Zajímavý údaj informoval o tom, do kdy se absolventi školy dostanou na vedoucí pozici ve svém zaměstnání. Podle doby po absolvování ČVUT se na takový post do 10 let dostane 36% zaměstnanců, nad 10 let 51% a nad 15 let 61% pracovníků.
Podle statistických dat z roku 2005 se příjem absolventa pohybuje do 10 let po absolvování v 75 procentech případů do 30 tisíc Kč, 15% dosahuje 30 – 50 tisíc Kč. Absolventi 10 let – 20 let po absolvování mají ze 61% plat do 30 tisíc Kč, 25% má mzdu 30 až 50 tisíc Kč, zbytek potom vyšší než 50 tisíc korun.