Už od pradávna se činnosti rozdělovaly na ženské a mužské. Muž měl chránit rodinu, zajistit potravu, žena se zatím starala o děti a připravovala z mužem dodaných ingrediencí potravu. Člověk by řekl, že ty doby jsou již dávno pryč. Avšak dodnes přebývají jakési stereotypní rozdělení profesí – dle pohlaví. V některých případech je to rozumné, protože žena není fyzicky přizpůsobena pro těžkou manuální práci. Jindy je to k podivu.
Klára Antošová, foto autor: Lucie Robinson
Pouze 13% IT specialistů v ČR jsou ženy, ženy se technickým oborům automaticky vyhýbají.
Proč je IT spíše mužská doména?
Zárodek ženské nelibosti začíná již na základní škole, či gymnáziu. Dnešní děti se i před výukou výpočetní techniky setkaly s počítači a internetem. Již od doby, kdy se naučí číst a psát, mají založené emailové schránky a ICQ účty. Přesto se může stát, že se taková školačka vrátí domů z hodiny informatiky s horší známkou, než bývá zvykem.
Když se jí zeptáte proč, tak po prvním stěžování si na lektora zjistíte, že je učitel zarytý “ajťák”, expert, který světu IT rozumí, ale který neumí předávat tyto informace srozumitelně dále, dětem. Tento okamžik může u žáků způsobit, že hodiny výpočetní techniky začnou nesnášet, případně se jim vyhýbat. Navíc mezi mládeží je cool ten, kdo má a zná nejnovější technologie, skypuje, chatuje.
Že má někdo pětku z češtiny či matematiky pro spolužáky neznamená, že by byl tak out, jako když nemá mobil s foťákem, či mít problémy s výpočetní technikou. To v nich zůstává až do dospělosti, kdy začínají přemýšlet o vysoké škole. Neví, co chtějí studovat, ale vědí, co nechtějí – informatiku.
Informatiku na technických vysokých školách studují i studentky, avšak tvoří pouhá 2%. Více studentek je zapsáno na obor, kde je IT kombinováno s ekonomií. Výuka IT předmětů probíhá hlavně formou semestrálních projektů, kdy studenti pracují v týmech. V rámci týmu si i rozdělí své role. Zde se již ukazuje přednost týmů, kde se nacházejí i ženy. Čistě pánské týmy mají sklon k odkládání úkolů, vypracování projektů na poslední chvíli. Pokud jsou v týmu studentky, prosadí se jejich organizační schopnosti a smysl pro povinnost. V týmech se osvědčují v roli funkční analýzy, dokumentaristů a testování – hledání chyb. Samy si ale netroufají vzít „na triko“ vývojovou část.
Rozdíly
Navíc jsou-li zastoupena obě pohlaví v rámci kolektivu, výborně se doplňují a vyvažují. Ženy si všímají jiných věcí než muži a naopak.
Ženy vnášejí do týmu zodpovědnost, organizaci a dobrou náladu. To potvrzuje i vývojář Martin z pražské pobočky společnosti vyvíjející SW na zakázku.
„ U nás panovalo dosti nevraživé ovzduší mezi vývojáři a testery. Testeři měli vždy pocit, že jim projekt k testování dáváme hodně pozdě. Vývojářů se zase mnohdy dotklo předání výsledků testování s tím i opravování chyb. To se změnilo, když do týmu testerů přibyla studentka Informatiky. Na tu si už nikdo nedovolil zařvat, či poslat ji někam. Naopak, začalo období snažení.“
Rozdílné je i ve vyjadřování se. Muži mnohdy mluví příliš složitým jazykem a tím pádem ženám značně stěžují pochopit svět IT. Příkladem může být rozhovor manželského páru: „Mně ty fotky nejdou poslat.“ Diví se manželka.
„A zkomprimovala si je?“ Odpoví manžel, aniž by si uvědomil, že mu jeho manželka nemusí rozumět. Jakože mu jako zdravotní sestra nerozumí. Manželka si pod slovem komprimovat přestaví něco strašně složitého, vzdá to a fotky nepošle. Druhý den se svěří kamarádce a ta jí poradí fotky před posláním zmenšit.
Co naopak škodí ženám v IT byznyse je fakt, že se vyjadřují příliš vágně, často užívají nejisté výrazy jako možná a snad čímž dochází k tomu, že se jim nedaří prosadit svůj názor, protože působí nejistě.
IT totiž není jen programování či sestavování počítačů. Dívky se často realizují v oblasti shromažďování požadavků na systém, analýzy, projektového řízení, testování a zajištění kvality vývoje. Doménou dívek je tvorba uživatelských manuálů, kdy se lépe dokážou vžít do role a vnímání „obyčejného“ uživatele a pomocí textů a obrázků popsat. S tím souvisí i školení uživatelů.
Podpora žen v IT
Nalákat více žen do IT se již snaží několik společnosti. Celé to zaštiťuje projekt Zkus IT. Budoucí IT expertky láká například představováním profilů žen, které se do světa IT již dostaly a dokonce se mají za sebou pár úspěchů. Stejně tak projekt Ženy v IT, do kterého se připojily ICT společnosti i v ČR.
Příkladem úspěšné ženy v ICT oblasti je Senta Čermáková, ze společnosti Hewlett Packard.
Společnost HP dále oznámila, s platností od 1. listopadu 2008, jmenování Senty Čermáková na pozici ředitelky vztahů s médií a analytiky v oblasti technologických služeb a vertikál HP s celosvětovou působností (Worldwide Analyst and Press Relations Director, Technology Services and Industries). Na této pozici bude Senta Čermáková řídit mezinárodní tým se sídlem v Kalifornii (Cupertino), kde bude také její oficiální kancelář; částečně ale bude pracovat i z poboček HP po celém světě. Její přímou nadřízenou je Lynn Andersonová, viceprezidentka HP pro marketing a komunikaci. Až do konce roku 2008 zůstala Senta Čermáková nadále i ředitelkou marketingu a strategií pro oblast střední a východní Evropy. Hlavní prioritou v nové pozici je pro Sentu Čermákovou vytvoření silného mezinárodního týmu a řízení všech PR aktivit v oblasti technologických služeb a vertikál HP.
Po akvizici společnosti Digital Equipment firmou Compaq Computer se Senta vrátila do oblasti marketingu ve funkci manažerky pro PR a marketingovou komunikaci. Po dokončení fúze HP a Compaqu se Senta Čermáková dále věnovala oblasti firemního marketingu jako marketingová manažerka divize HP Services, kde po dobu následujících dvou let vytvořila zcela novou marketingovou koncepci, která byla v roce 2003 vyhodnocena jako nejlepší v regionu ISE. Od roku 2005 začala Senta pracovat na regionální pozici marketingové ředitelky regionu ISE.
Přidejte si Kláru Antošovou do své sítě pomocí služby [?]
Autorka článku pracuje jako recruitment consultant ve společnosti Hays Česká republika, v divizi IT/telco. Vystudovala Univerzitu Hradec Králové, obor Informační management.
Přečtěte si také
Doporučení k hledání nového pracovního uplatnění
Přišla krize i k ICT odborníkům?
Vstup zahraničních firem na český trh