Často na ITBiz.cz informujeme i o oblasti internetových prohlížečů, avšak většinou vzhledem k aktuálním zprávám, které jsou obvykle reakcí na aktuální dění a změny v této oblasti. Dnes se jim budeme věnovat trochu podrobněji a zaměříme se především na oblíbený Mozilla Firefox, ale samozřejmě se zmíníme i o ostatních. V tomto duchu se bude jednat o takový malý přehled, co lze od koho očekávat. Dnešní článek by neměl být vnímán jako test, ale spíše přehledný průlet světem prohlížečů se zaměřením na „ohnivou lišku“.
Důležitý a přesto bezplatný software
Všechny internetové prohlížeče, o kterých se zmíníme, jsou v podstatě bezplatné. Snad jen s výjímkou Internet Exploreru, který je součástí komerčního operačního systému, tedy alespoň většinou. Možná i odsud vlastně plyne fakt, že i ostatní rozšířené browsery, jak se jinak prohlížečům říká, jsou volně k použití. Právě Internet Explorer (dále jen IE) donutil vývojáře k bezplatnému zpřístupnění, což však rozhodně neznamená, že se do tohoto segmentu nepouštějí žádné velké společnosti, spíše naopak. Věnovat se proto budeme především zmíněnému Firefoxu, Internet Exploreru, Safari, Opeře a samozřejmě také nejnovějšímu přírůstku s nemalou šancí na úspěch. Tím je pochopitelně Google Chrome, který se může těšit nemalé podpoře společnosti, odkud vyšel.
Internet Explorer 7
Jak jinak než k internetu
Vznik internetových prohlížečů byl podmíněn rozvojem sítě. Vůbec první vlna prohlížečů existovala pod operačním systémem DOS, namátkou TRS-80 anebo později Lynx. Jeden z největších zlomů v historii internetu přišel s rokem 1990, přelomem byl dnes známý pojem World Wide Web. Odtud pochází pojem web a zasloužil se o to Tim Berners-Lee, tehdy ve službách CERNu. S tím přímo souvisí struktura protokolu http, ale také první skutečný prohlížeč a především webový server. O sobě dala tato osoba dost vědět o čtyři roky později, když založila organizaci dohlížející na vývoj webu World Wide Web Consortium známé pod zkratkou W3C.
Z hlediska prohlížečů, o který se budeme dnes bavit, má nejdelší historii Internet Explorer od společnosti Microsoft. Ta je provázena celou řadou verzí, žalob a dalších zajímavostí. V roce 1995 Microsoft zakoupil zdrojové kódy k prohlížeči Spyglass Mosaic, na kterých následně stavěl ještě další verze. Nejednalo se tedy čistě o produkt společnosti, ale muselo být jasné, že pokud něco rychle nepodniknou, ztratí ve významné oblasti internetu. Prvně se jako integrované řešení objevil ve verzi čtyři, a to v roce 1998. V souvislosti s tímto krokem se spustila vlna žalob za zneužití dominantního postavení na trhu. Při pohledu na současné systémy snad není třeba dodávat, jak to dopadlo.
Historie Firefoxu není sice tak dlouhá, nicméně vývoj je podstatně rychlejší a hlavně na jiných principech. „Ohnivá liška“, jak si dovoluji prohlížeči přezdívat, nebyla stvořena primárně kvůli zlepšení produktu anebo upevnění pozice nějaké společnosti na komerčním trhu. Jedná se o open source projekt – je volně k použití bez rozdílu pro každého. To je dobře vidět na podpoře mnohem širší řady operačních systémů, běžně si jej lze stáhnout pro Windows, Mac OS X a samozřejmě pro Linux. Jak již bylo řečeno, na vývoji se podílí dobrovolníci z celého světa, kteří jsou oficiálně zaštítěni organizací Mozilla Corporation. Historie Firefoxu není vůbec dlouhá, jelikož první finální verze byla vydaná až 9. listopadu 2004. Nicméně za první Firefox můžeme pokládat ten pod kódovým označením Phoenix z roku 2002, jehož vývoj podnítila dvojice Dave Hyatt a Blake Ross. Počáteční cíl, kterým byla a stále je uživatelská přívětivost, se dodnes dodržuje. Vývoj šel velmi rychle a verze 2.0 přišla na svět už na podzim 2006 a v současné době je nejnovější 3.0. Vzhledem k povaze open source můžeme nalézt také Firefox integrovaný do řady operačních systémů, především pak v distribucích Linuxu, ale nejen tam.
Mozilla Firefox 3.0.1
Kdo další?
Prvně jmenované prohlížeče Internet Explorer a Mozilla Firefox drží před zbytkem prohlížečů značný náskok. Nicméně existuje celá řada alternativních prohlížečů, na něž se také podíváme. Jedná se především o Operu, známou také ve verzích pro mobilní telefony. Dále stojí za připomenutí prohlížeč původně pro operační systém MAC OS, řeč je samozřejmě o Safari od společnosti Apple. Na úplný záběr pak také nejnovější přírůstek do skupiny „nadějných“, a tím je pochopitelně Google Chrome, o kterém jste si mohli přečíst leccos v nedávné události.
Opera má z dnes zmíněných browserů historii zřejmě nejdelší. První verze patřily telekomunikační společnosti Telenor, to bylo v roce 1994. Ihned v příštím roce pokračoval samostatně a v roce 1996 byla uvedena první veřejná verze 2.1. V současné době je nejaktuálnější 9.5. Software vyvíjí společnost Opera Software ASA. I přesto je volně k použití. Čistě komerčním produktem je Opera mobile. Prohlížeč je především alternativou k Firefoxu a existují i verze pro jednotlivé distribuce Linuxu.
Dalším a také posledním browserem, o kterém se zmíníme, je Safari. Původně byl kompatibilní pouze s operačními systémy společnosti Apple, k nimž byl dodáván. Na Windows si jej lze nainstalovat od roku 2003, bohužel na Linux není dostupný. V současné době se jedná o vyspělý moderní prohlížeč nabízející především základní funkce, které plně dostačují k práci s internetem. Oproti ostatním však nepřináší žádné převratné výhody, nicméně se jedná o zajímavou alternativu, a těch není nikdy dost.
Je Firefox nejvyspělejší prohlížeč?
Mozilla Firefox v současné době, i z hlediska zastoupení, patří do absolutní špičky. Nicméně nabízí opravdu tak komfortní práci a velké množství funkcí? Proto jsme se na něj také trochu zaměřili a přinášíme i drobné srovnání s konkurencí. Hlavním rysem je jednoduchost a integrace s možností rozšíření. Nejvíce nahoře najdeme klasické menu, pod ním navigační pole s adresním řádkem a polem pro vyhledávání pomocí Google. A přesto ještě nejsme úplně v prostoru pro zobrazování obsahu, v liště nad ním totiž nalezneme prostor pro třídění záložek, RSS čtečky a další odkazy či vylepšení. Po stránce vzhledu v základním nastavení se jedná o sebevědomě vyhlížející, ale přesto velmi jednoduchý prohlížeč. Bez ostychu lze Firefoxu měnit vzhled podle toho, co se vám právě líbí. Stačí si přes správce doplňují rychle stáhnout skin a váš oblíbený prohlížeč se rázem přizpůsobí.
Google Chrome. Jak moc zamíchá kartami?
Ve funkcích zobrazení zdrojového kódu, uložení anebo prostě hledání žádné razantní rozdíly nepanují, jedná se o oblasti zažité. To nelze říci o správci záložek, tedy odkazů na webové stránky, na které často chodíte anebo na ně nechcete zapomenout. Ve Firefoxu se nazývá „Knihovna stránek“ a nabízí opravdu široké možnosti. Organizaci pomocí přetahování myší, vyhledávání, ale také import a zálohu anebo široký výběr zobrazení. V poslední třetí verzi zaznamenal vylepšení také správce stahování nabízející základní možnosti a v okně především hledání mezi stáhnutými soubory. Při práci s internetem je nejpřednější bezpečnost. Hrozbě napadení, ztrátě anebo ještě hůře krádeži dat se musí čelit mnoha prostředky, mezi něž patří také prohlížeč. Nejedná se však vždy jen o nebezpečí zevnitř, tedy ze sítě, ale v mnoha případech i zvenčí. Pomocí funkce „Vymazání důvěrných dat“ lze všechna citlivá data opravdu komfortně smazat. Možností je několik, v úvahu připadá samozřejmě přednastavení, co vše vždy smazat a to pak provést pomocí klávesové zkratky anebo přes nabídku. V případě zapomínání a také pro jistotu je nejlepší nastavení zobrazení možnosti při každém vypnutí prohlížeče.
Důraz na bezpečnost je znát i v nastavení, které je opravdu obsáhlé a týká se takřka všech oblastí aplikace. Jedna z největších výhod Firefoxu je v možnostech rozšíření. Přes správce doplňků lze nainstalovat celou řadu dalších rozšiřujících funkcí, jako například nástrojových lišt, integrace komunikačních prostředků anebo vylepšených možností stahování.
Když se na první pohled podíváme na všechny moderní prohlížeče, základní rozmístění prvků mají jednotné, tedy menu úplně nahoře, pod lištou s adresním řádkem místo pro panely a někdy ještě jedna lišta pro odkazy a RSS. Úspěch jednotlivých browserů tedy závisí především na jejich dostupnosti a množstí dalších funkcí, které každý nevyužívá. Internet Explorer neustále vede. Není se čemu divit, řada uživatelů z laické veřejnosti si alternativy ani neuvědomuje. Situací je pochopitelně více, například celá řada organizací ani svým uživatelům nedovolí prohlížeč, který chtějí nainstalovat. Bohužel i to se stává, a tak příznivce jednoho prohlížeče nerespektující potřeby a přání ostatních může mít nemalý vliv.
Použité zdroje: Při psaní článku jsem čerpal především z oficiálních webů jednotlivých internetových prohlížečů (IE, Firefox, Opera, Safari, Chrome). Historické informace jsou ověřeny pomocí wikipedia.org. Řada poznatků vyplývá z pracovních i osobních zkušeností s oborem.