Oracle Corporation představuje jednu z nejvýznamnějších softwarových společností, na jejíž produkty denně spoléhají tisícovky zákazníků. Za svou třicetiletou historii zažila neuvěřitelně rychlý růst, kdy nejednou dokázala z roku na rok zdvojnásobit svůj obrat, i strmý pád skoro až na dno, v jehož pozadí byl zástup zklamaných akcionářů. Společnost Oracle ukrývá také příběh muže, který téměř půlku svého života sedí v jejím ředitelském křesle, i příběh obdivuhodného optimismu a odhodlání, který odstartoval jedním podmětným článkem v technickém magazínu.
Zakladatelé, zleva: Ed Oates, Bruce Scott, Bob Miner a Larry Ellison
V 70. a 80. letech se zrodila nejedna úspěšná společnost, která svůj úspěch a bohatství postavila na počítačových technologiích. V tomto období totiž začala další vlna masového rozšiřování počítačů, z velkých korporací do menších firem a z menších firem do domácností. Bylo tedy jen otázkou času, kdy počítače, software a internet začnou být hlavními komunikačními a administrativními nástroji ve vztahu firma-zákazník. Společnost Oracle dokázala tohoto trendu využít na výbornou. Její růst v prvních letech existence byl doslova dechberoucí a tři zakladatelé si určitě jen stěží dovedli představit, že tradiční způsob podnikání změní k nepoznání.
Vzhůru k databázím a ještě dál
Vše začalo jednoho dne roku 1977, když si Lawrence J. Ellison listoval jedním číslem časopisu IBM Journal of Research and Development. Zaujal ho totiž článek popisující prototyp relačního databázového systému (RDBMS) a seznámil s ním své kolegy, Boba Minera a Eda Oatese, kteří s ním pracovali ve firmě Ampex. Tito tři programátoři si uvědomili, že se ještě žádná společnost nezavázala tuto technologii komerčně nabízet a společně založili novou softwarovou firmu System Development Laboratories, která se stala předchůdcem dnešního gigantu Oracle. Jejím výkonným ředitelem se stal Ellison.
„Larry měl energii, měl vizi, měl osobnost a společnost tlačil dopředu. Byl opravdu dobrý v tom, že před námi rozháněl mlhu.“ Ed Oates, spoluzakladatel.
Zakladatelé ze svých úspor shromáždili 1500 dolarů, za které si pronajali první kancelář v kalifornském Belmontu a začali pracovat na databázovém softwarovém projektu. První verze byla dokončena v roce 1978, ale nikdy nebyla komerčně dostupná. Představitelé firmy se totiž obávali, že by „první“ verze mohla odradit možné zákazníky. Až o rok později tedy světlo světa spatřila relační databáze Oracle verze 2, která byla jako první svého druhu nabízena komerčně na trhu a podporovala základní SQL. Prvními významnými zákazníky se staly americké Air Force a zpravodajská služba CIA.
Oslava 15. výročí založení společnosti
Oracle bylo původně kódové označení projektu pro CIA, jednoho z prvních, na kterém Ellison se svými kolegy ve své nové firmě pracoval. Občas kolují dohady, že CIA udělalo mnohem více, než jen propůjčilo tento název. Ellison měl údajně od agentury získat celý Oracle software, který byl předtím ukraden SSSR.
V každém případě, v roce 1982 se společnost přejmenovala na Relational Software Inc. (RSI) a začala rychle vydělávat. Za tento rok vykázala příjem ve výši 2,5 milionů dolarů, přičemž čtvrtinu vložila zpátky do výzkumu a vývoje. Současně byla otevřena první mezinárodní pobočka v Dánsku. O rok později bylo vydáno Oracle 3, které již dokázalo běžet na řadě hardwarových zařízení, od mainframů po osobní počítače. V prvních měsících se sice produkt potýkal s prakticky nulovým zájmem ze strany zákazníků, ale nakonec pomohl zdvojnásobit obrat na 5 milionů dolarů. V témže roce společnost znova změnila svůj název, tentokrát již na Oracle.
Fenomenální růst společnosti…
Polovina 80. let byla ve znamení velmi rychlého růstu. Společnost využívala nejen své technologické a inovativní reputace, ale také agresivního marketingu, kdy v reklamách neváhala přímo pojmenovávat konkurenci. Příjmy se v tomto období každoročně zdvojnásobovaly, takže zatímco v roce 1985 činily 23 milionů dolarů, o rok později to již bylo 55,4 milionů. Nejméně 100procentní nárůst tržeb si dokázala udržet nepřetržitě osm let a zařadila se tak mezi nejrychleji rostoucí společnosti ve Spojených státech.
Společnost, která měla v této době 450 zaměstnanců, nabízela své produkty v 39 zemích světa a za svůj růst vděčila především vysoké poptávce v zahraničí. Mezi zákazníky patřila řada vládních organizací a firmy působící v nejrůznějších oblastech, od farmaceutického po automobilový průmysl.
V březnu 1986 Oracle vstupuje na burzu a uskutečňuje svou první emisi v počtu 2,1 milionů akcií. Zařadilo se tak po bok největších technologických hráčů té doby, mezi které patřili Microsoft, Sun Microsystem či Adobe Systems.
20 let na trhu NASDAQ
„Když jsme v roce 1986 šli na burzu, bylo to pro všechny okolo Oraclu opravdu vzrušující. Především pro ty z nás, kteří se nikdy ani nepodívali do Wall Street Journal. Mnoho věcí v podnikání se najednou stalo mnohem důležitějších.“ Ed Oates, spoluzakladatel.
V závěru desetiletí Oracle uzavírá řadu strategických partnerství s hardwarovými a softwarovými výrobci a soustředí se na širokou podporu různých zařízení. Díky tomu mohl relační databázový systém Oracle už během několika let od uvedení fungovat na zhruba 80 procentech hardwarových zařízení, včetně například počítačů Macintosh. V roce 1989 má společnost již tisíce koncových zákazníků a zisk 82 milionů dolarů při obratu překračujícím půl miliardy. V této době přesouvá své sídlo do dnešního monumentálního komplexu ve městě Redwood City v Kalifornii.
…který vedení nezvládlo
Do nové dekády vstoupilo Oracle s očekáváním pokračujícího rychlého růstu a neváhalo do něj investovat desítky milionů dolarů. Růstový potenciál firmy se však vyčerpal a očekávání se zdaleka nenaplnila. V březnu 1990 společnost oznámila za uplynulé čtvrtletí rekordní 54procentní nárůst příjmů, zatímco zisk stoupl o jediné procento. Ve 3. čtvrtletí tohoto pak zaznamenala historicky první ztrátu ve výši 36 milionů dolarů. To doslova šokovalo Wall Street, který do té doby Oracle miloval. Den po oznámení těchto výsledků klesla hodnota akcií o více než 30 procent a celá šestina akcií změnila majitele. Někteří akcionáři podali na společnost Oracle žalobu a vinili ji z vydání zavádějících a falešných odhadů zisků. Během následujících šesti měsíců klesla hodnota společnosti na trhu o 3 miliardy dolarů na 700 milionů.
Oracle okamžitě restrukturalizovalo nejvyšší vedení a Larry Ellison byl jmenován do pozice předsedy správní rady. Vytvořilo také samostatnou divizi, která se soustředila na americký trh a řešila problémy vedoucí k nepříznivým finančním výsledkům. Vedení společnosti snížilo očekávání dalšího růstu na polovinu, provedlo sjednocení některých mezinárodních divizí a propustilo 10 procent z tehdejších 4 tisícovek zaměstnanců.
Ani tato opatření příliš nepomohla a ještě začátkem roku 1991, i přes vysoký růst prodejů, vykázala společnost ztrátu ve výši 6,7 milionů dolarů. To byl další šok pro Wall Street. Ellison v rozhovoru pro magazín Forbes připustil, že „za neúměrný růst je potřeba platit vysokou cenu“. Finančním ředitelem se proto stal Jeffrey O. Henley, který zahájil rozsáhlou revizi předchozích finančních výsledků. Ve fiskálním roce 1991 pokořilo Oracle v tržbách magickou hranici 1 miliardy dolarů při ztrátě 12 milionů.
Ellison a jeho tanec krizí
Lawrence J. Ellison, spoluzakladatel a CEO společnosti
Temné období však Ellison dokázal zvládnout a potvrdil své výborné manažerské schopnosti. Stanovil si jasnou a jednoduchou koncepci, zahrnující tři teoretické teze: je třeba podstatně zesílit využívání internetu, integrovat a urychlit obchodní procesy a transparentněji vytvářet hodnoty pro zákazníky. Za rok 1992 již společnost opět vykázala zisk a do následujícího roku již vstoupila bez dluhu. Zatímco ostatní ředitelé v Ellisonově pozici dávno přicházeli o místo, on dokázal Oracle během dvou let vytáhnout ze dna a vrátit na výsluní. Tím se nesmazatelně zapsal mezi nejlepší vrcholové manažery v historii.
Signálem uzdravující se společnost bylo také vydání velmi úspěšné sedmé verze databáze Oracle s celou řadou významných technických vylepšení v oblasti výkonu, vývoje aplikací a zabezpečení. Oracle také otevřelo řadu poboček v postkomunistických zemích střední a východní Evropy, tedy i v tehdejším Československu.
V polovině 90. let muselo Oracle svádět nekompromisní boje s konkurencí, mezi niž patřily především společnosti Microsoft nebo Sybase. Ostře sledovaný bylo také zápolení se společností Informix, která koupila Sybase a stala největším konkurentem Oraclu. Válka Phila Whitea, šéfa Informixu, a Ellisona plnila titulní stránky novin v Silicon Valley více než tři roky, než z ní v roce 1997 vyšel Ellison jako vítěz. Příběh tohoto konkurenčního boje i Whitea, který nakonec kvůli některým praktikám skončil ve vězení, popisuje kniha The Real Story of Informix Software and Phil White, která vyšla v roce 2005.
V současné době Oracle soupeří především s německým softwarovým výrobcem SAP, který byl předtím jeho dlouholetým partnerem. V roce 2004 totiž Oracle zvýšilo svůj zájem o oblast podnikových aplikací a uskutečnilo několik významných akvizici jako PeopleSoft, Siebel System či Hyperion. SAP pocítil možné ohrožení svého vedoucího postavení v této oblasti a prostřednícím speciálních slevových nabídek začal lákat zákazníky převzatých firem. Oracle naproti tomu začalo odrazovat stávající zákazníky SAPu. V březnu 2007 podalo Oracle na SAP žalobu za nepatřičné prakticky konkurenčního boje.
Doba internetu a inovací
Sídlo Oraclu v kalifornském Redwood City
Devadesátá léta byla především ve znamení inovací a strategie pro podporu a rozvoj v oblasti internetu, ve kterém Oracle spatřovalo obrovský potenciál. Ten byl nakonec naplněn, poptávka po „internet-ready“ produktech rostla a díky své velikosti, stabilitě a zkušenostech Oracle bez větších problémů přečkalo i splasknutí dot-com bubliny na přelomu tisíciletí. V roce 2001 se prodeje přiblížily 11 miliardám dolarů a společnost vykázala zisk ve výši 2,6 miliard.
„Jestli se internet neukáže jako budoucnost práce s počítačem, jsme ztraceni. Pokud však ano, vyhráli jsme.“ Larry Ellison, spoluzakladatel a CEO..
Do nového milénia vstoupilo Oracle po boku dynamického rozvoje internetu a s milionovými investicemi do výzkumu, vývoje a inovací. V roce 2004 vedení označuje Oracle jako „Informační společnost“ a podniká řadu kroků k upevnění pozice na softwarovém trhu. O dva roky později oznamuje 30letý závazek podpory otevřených standardů a Linuxu.
Příběh Oraclu ukazuje nejen problémy, které se mohou vzniknout, pokud si vedení neuhlídá rozumnou míru expanze, ale také brilantní manažerské dovednosti člověka, který svůj život spojil s jednou společností a po celou její historii stojí v jejím čele. V současné době, po dokončení akvizice Sun Microsystems, má společnost na 115 tisíc zaměstnanců, obrat ve výši 23 miliard dolarů a hlavně Larryho Ellisona, šéfa s extravagantním životním stylem, který je jejím symbolem podobně jako Steve Jobs v případě Applu. Není divu, že jsou tito lidé přátelé, protože témat k hovoru mají určitě více než dost…
Zdroj: Oracle.com, Wikipedia.org, FundingUniverse.com
Foto: Oracle.com
Seriál o významných IT korporacích na ITBiz.cz
Xerox: Příběh inovativního krále, který „skončil“ u kopírování
Hewlett-Packard: Když dva kamarádi položí základy miliardovému IT byznysu
Google: Příběh drobečka, který ovládl (nejen) internetový svět
Sun Microsystems: Když síť je počítačem
Apple: Příběh firmy, která chtěla změnit (počítačový) svět
IBM: Příběh firmy, která přinesla počítač do každé domácnosti
Dell: Když malá myšlenka odstartuje miliardový počítačový byznys
Cisco Systems: Příběh o velmoci, která propojila svět