O doménách už toho bylo napsáno hodně, tentokrát ale přinášíme téma, o kterém se jinde nedočtete. Řeč bude o národních doménách prvního řádu, které zažily svou chvilku slávy, aby vzápětí skončily v propadlišti dějin spolu s rozpadajícími se státy, které je původně přivedly k životu.
Lubor Kopecký.
Doménové registry vznikají i zanikají. V rychle se měnícím světě domén se většinou dostává pozornosti spíše těm nově vznikajícím a připravovaným. Rozhodl jsem se proto ohlédnout se také zpět na domény, které už pravděpodobně navždy zůstanou vyhrazeny jen vzpomínkám.
.CS
Samozřejmě nemůžeme začít jinou doménou než .CS, národní doménou Československé federativní republiky, která vznikla krátce po revoluci v průběhu roku 1990 a byla oficiálně používána až do roku 1993. Ještě v červnu 1994, kdy už většina držitelů přešla na domény .CZ a .SK, bylo v provozu na 2 300 domén .CS. Teprve v roce 1995 byl tento doménový prostor zablokován.
Nebyl to ale úplný konec této domény, v roce 2003 byla přiřazena státnímu útvaru Srbsko a Černá Hora, který se brzy také rozdělil a v roce 2006 nahradil doménu .CS doménový registr .RS (Srbsko), v minulém roce také .ME (Černá Hora). U států bývalé Jugoslávie se ještě trochu zastavíme, protože k 30. září tohoto roku definitivně skončila doména .YU.
.YU
Registr .YU vznikl v roce 1989 ještě jako doména Socialistické federativní republiky Jugoslávie. Po rozpadu Jugoslávie připadla doména nakrátko Slovincům, pak přešla na Srbsko a Černou Horu (stejně jako .CS), od roku 2006 už není podporována. Doména .YU ale byla stále v provozu, 15 let po rozpadu Jugoslávie zůstávalo aktivních více než čtyři tisíce domén.
S rozpadem Jugoslávie také souvisel vznik celé řady nových domén, jako .BA (Bosna a Hercegovina – 1996), .HR (Chorvatsko – 1993) či .SI (Slovinsko – 1993). I přes vznik těchto nových domén zájem o doménu .YU nezanikl, masové žádosti na ICANN (Internet Corporation for Assigned Names and Numbers) o další prodloužení domény .YU jsou toho důkazem.
.DD
Další nám blízká doména byla i .DD, náležící Německé demokratické republice, tj. Východnímu Německu. Nikdy se ale nedostala do praktického nasazení. Když se obě Německa spojila, mělo už Západní Německo vyhrazenu doménu .DE, která se stala v roce 1990 národní doménou Německé spolkové republiky a dnes patří k největším doménovým registrům. Ve stejném roce byla oficiálně zrušena i doména .DD, nebyla už nikdy využita a dnes si na ni vzpomene jen málokdo.
.GB
Podobný osud potkal i doménu.GB, která měla být určena Velké Británii. Ta se ale na poslední chvíli rozhodla dát přednost doméně .UK (Spojené Království) a britské společnosti tak dnes sídlí na subdoméně CO.UK. Británie má doménu .GB stále rezervovánu a nedá se vyloučit, že pro ni jednou najde nějaké využití.
Zabýváme-li se nostalgickými doménami, pak rozhodně nemůžeme vynechat doménu Sovětského svazu .SU (Soviet Union). Tento registr existuje od roku 1990 a je administrován organizací RIPN (Russian Institute for Public Networks). Záměrně o této doméně mluvím v přítomném čase, protože na rozdíl od většiny dříve zmíněných je stále aktivní a v provozu. Je zajímavé, že lze domény .SU stále registrovat, i když je sporné, zda to pravidla ICANN dovolují.
Každý z nástupnických států bývalého Sovětského svazu má už vlastní doménu a Ruská federace, pod níž spadá doména .SU, používá už řadu let výhradně doménu .RU. Je tedy otázkou, co bude s doménou .SU dál. Není pravděpodobné, že by se Sovětský svaz znovu zformoval. Zajímavý je také fakt, že ICANN ani IANA (Internet Assigned Numbers Authority) se neodvážili doménu zrušit. Počet registrovaných domén .SU tak neustále roste a v současnosti je jich více než 82 tisíc!
Je jisté, že v budoucnu budou postupně zanikat i další doménové registry. I když nám to dnes může připadat těžko představitelné, nemůžeme vyloučit, že .CZ doména nepřežije toto století na úkor domény .EU. Bude-li budoucí internet stále založený na doménách, může se stát, že příští generace budou na doménu .CZ vzpomínat stejně nostalgicky, jako dnes my na výše uvedené zaniklé domény.
Další vyřazené domény
| .OZ | Austrálie |
| .YD | Jižní Jemen |
| .ZR | Zair |
| .SJ | Špicberky a Jan Mayen |
| .BL | Svatý Bartoloměj |
| .MF | Svatý Martin |
Profil
Lubor Kopecký je šéfredaktorem elektronického měsíčníku Svět hostingu společnosti IGNUM. Ve svých článcích a přednáškách se věnuje tématům internetových služeb, technologií, domén a médií, poukazuje na jejich přednosti a upozorňuje na možné budoucí hrozby. Ve volném čase se zabývá virtuální tvorbou a zajímá ho vše z historie, sociologie a myrmekologie.