Nedávný průzkum realizovaný celosvětovým pracovním portálem Monster ukázal, že 85 % dotázaných lidí trpí nespavostí kvůli starostem spojeným s jejich prací. A mají důvod: podle nejnovějších statistických informací Eurostat v dubnu v eurozóně vzrostla celková nezaměstnanost na 9,2 procenta. Průzkum byl realizován mezi uživateli portálu Monster ve Spojených státech, Kanadě a dvanácti evropských zemích.
Důvody nespavosti
Celosvětový pracovní portál Monster provedl mezi jeho uživateli ve Spojených státech, Kanadě a dvanácti evropských zemích (konkrétně ve Velké Británii, Itálii, Francii, Finsku, Maďarsku, Polsku, Německu, Švýcarsku, Rakousku, Belgii, Irsku a Nizozemí) průzkum sledující důvody jejich nespavosti související s prací. Celkem se průzkumu zúčastnilo 36 004 respondentů, kteří odpovídali na otázku: Jaké jsou vaše nejčastější důvody nespavosti související s prací? Na základě odpovědí bylo zjištěno, že nespavostí kvůli těmto důvodům trpí 85 % respondentů.
Hledání zaměstnání způsobuje nespavost nejčastěji Španělům
Ze všech dotázaných uvedla čtvrtina, že poruchy spánku, jimiž trpí, souvisí s hledáním práce. Tím jsou nejčastěji frustrováni Španělé (81 %), Rakušané (58 %) a Němci (57 %).
Stres související se zaměstnáním způsobuje nespavost nejvíce Finům a Belgičanům
35 % dotázaných Finů odpovědělo, že důvodem jejich nespavosti je stres související s jejich zaměstnáním, stejně odpovědělo také 33 % dotázaných Belgičanů, 32 % Francouzů a Lucemburčanů, nejméně tento důvod nespavosti uvedli respondenti v Polsku a Dánsku (shodně 18 %) a ve Španělsku – pouze 8 %.
Strach ze ztráty zaměstnání způsobuje nespavost nejčastěji Irům a Italům
Stoupá také strach ze ztráty zaměstnání. Nejvíce se o své místo bojí Irové (18 %) a Italové (15 %).
Nejlépe se spí Polákům a Lucemburčanům, naopak nejhůře Španělům
Více jak třetina (36 %) respondentů v Polsku netrpí nespavostí kvůli práci, stejně tak 26 % Lucemburčanů, 24 % Belgičanů a 20 % Holanďanů. Naopak odpověď „Nemám problémy se spánkem“, zaškrtla jen 4 % Španělů a 13 % dotazovaných Britů a Irů.
Podle nejnovějších statistických informací Eurostat v dubnu v eurozóně vzrostla celková nezaměstnanost na 9,2 procenta. Je to nárůst oproti březnovým 8,9 procentům. Dubnová hodnota je vůbec největší za posledních deset let, přesněji od září 1999. Nezaměstnaných však přibývá i v celé Evropské unii, kde se míra nezaměstnanosti v dubnu vyhoupla na 8,6 procenta z březnových 8,4 procenta. To je pro srovnání nejvyšší hodnota od ledna roku 2006.
Nelichotivá dubnová statistika
Podle odhadu analytiků, kteří statistické šetření realizovali, bylo v 27 státech evropského bloku v dubnu bez práce takřka 21 milionů lidí, z toho téměř 15 milionů v 16 unijních zemích, kde se platí eurem. V porovnání s březnem se v uplynulém měsíci počet nezaměstnaných zvýšil v EU o 556 000 a v eurozóně o 396 000 lidí.
Oproti údajům z dubna 2008 se počet nezaměstnaných v bloku s přibližně půl miliardou lidí zvýšil o 4,7 milionu osob. V eurozóně přibyly více než tři miliony nezaměstnaných. Sezónně očištěná nezaměstnanost v eurozóně v dubnu minulého roku atakovala hranici 7,3 procenta a v celém bloku pak 6,8 procenta.
Nejnižší nezaměstnanost statistici zaznamenali v dubnu v Nizozemsku (tři procenta) a Rakousku (4,2 procenta). Nejvyšší čísla Eurostat zjistil ve Španělsku (18,1 procenta) a Lotyšsku (17,4 procenta). Pátou nejvyšší nezaměstnanost – 11,1 procenta – mají na Slovensku. V případě Česka, pro které statistici hlásí 5,7 procenta, jde o šestou nejnižší míru v EU.
V porovnání s tím samým obdobím roku 2008 nezaměstnanost poklesla jen ve dvou z 27 zemí bloku – v Rumunsku z 6,1 na 5,8 procenta a v Řecku ze 7,9 na 7,8 procenta. Ve všech zbývajících zemích včetně Česka a Slovenska naopak narostla. Nejpatrněji to potom bylo v Litvě ze 4,3 procenta na 16,8 procenta a v Lotyšsku, kde se podíl lidí bez práce zvýšil z 6,1 na 17,4 procenta.
Rostoucí nezaměstnanost v Česku
Na problém rostoucí nezaměstnanosti upozornily nedávno představené statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí. Míra registrované nezaměstnanosti stoupla v dubnu 2009 na 7,9 % (o 0,2 p. b.) na 456 726 lidí bez práce (o necelých 8 tisíc osob). Tempo zvyšování nezaměstnanosti se ve srovnání s předchozími třemi měsíci snížilo a ve 22 okresech byl zaznamenán meziměsíční pokles nezaměstnaných. Česká republika je na 5. místě v Evropské unii mezi zeměmi s nejnižší nezaměstnaností.