Test: Microsoft Virtual Server 2005

ITBIZ.cz se hodlá v následujícím období věnovat testování vizualizačních výrobků různých producentů. Virtualizaci jako takové jsme se v jednom z minulých článků již věnovali. Komerčně nejrozšířenějším produktem v tomto odvětví je dnes bezpochyby Microsoft Virtual Server. Mezi běžnými, nefiremními uživateli se poměrně dobře uplatňuje i jednodušší Microsoft Virtual PC. Pojďme se nyní podívat na to, co vlastně Virtual Server a i Virtual PC svým uživatelům nabízí.

Je třeba ještě zmínit, že autorovi k sepsání tohoto článku posloužily nejnovější volně dostupné verze obou programů, tedy Virtual Server 2005 R2 doplněný o Service Pack 1 a Virtual PC 2004 taktéž s SP1.


Microsoft Virtual Server 2005

Microsoft Virtual PC pro běžné uživatele

Hned na začátku, než se začneme věnovat Virtual Serveru, se podíváme na jeho menšího a již zmíněného bratříčka Virtual PC. To se bez nadsázky dá nazvat „nástrojem pro normální lid,“ tedy na rozdíl od svého staršího kolegy předpokládá interaktivní práci a uživatelům nabízí jednoduché a přehledné uživatelské rozhraní. Program samotný je spuštěn v rámci uživatelské session, a tedy běží jako jakákoliv jiná aplikaci.

Instalace je velice jednoduchá a nevyžaduje žádná specifická nastavení nebo odborné znalosti. Nároky na hardware jsou logicky přímo úměrné tomu, jaké virtuální stroje plánujete provozovat a samozřejmě také kolik jich bude. Platí pravidlo „čím více, tím lépe“. Obecně se dá říct, že dual-core procesor je základ, bez něj je i jeden virtualizovaný systém celkem problém, obecně je ale nejkritičtějším bodem paměť. Já osobně mám 2 GB DDR2 a na provoz Vista a virtualizovaných XP, popřípadě některé z řady linuxových distribucí to stačí. Na dva a více virtualizovaných strojů najednou bych si ale s touto konfigurací netroufl.

Zároveň ale počítejte rovněž s tím, že Virtual PC je dost velký „žrout“ diskového prostoru. Virtuální pevné disky jednotlivých počítačů jsou na disku ukládány jako samostatné soubory o velikosti několika gigabajtů. To sice při dnešních velikostech pevných disků nevypadá jako problém, věřte ale, že jakmile budete pravidelně používat několik virtuálních strojů, místo na pevném disku se povážlivě zmenší.

Virtual PC je na webu Microsoftu zdarma dostupné každému uživateli legálních Windows. Instalace je velice jednoduchá a jak jsem již zmínil, ovládání programu velice jednoduché, skoro až primitivní. Prakticky žádný pokročilejší uživatel, předpokládejme, že začátečník nebude mít potřebu virtualizovat, by neměl mít s jeho použitím sebemenší problém.

MS Virtual Server orientovaný na střední firmy a korporace

Microsoft Virtual Server se orientuje na střední firmy a korporace s vlastním IT oddělením, které se bude o nastavení a správu pravidelně starat. Na rozdíl od Virtual PC tak Virtual Server předpokládá, že bude běžet bez jakékoliv přímé interakce přímo na serveru, a proto se nejedná o klasickou GUI aplikaci jako Virtual PC, ale o službu (Windows Service). Toto řešení s sebou přináší mnoho výhody, například automatické spouštění virtuálních strojů při startu serveru, širší možnosti nastavení a administrace a podobně.

Pro chod aplikace samotné je vyžadován nějaký ten „podkladový“ operační systém. Bohužel, v případě Virtual Serveru je výčet podporovaných podkladových operačních systémů dost omezený, můžeme mluvit v zásadě jen o víceméně všech distribucích Windows Server 2003 a 2008 a s trochou potřebných nastavení i na Windows XP (jen Proffesional verze) a Vista (Ultimate). Podporovány jsou jak 32, tak i 64bitové edice. Poměrně překvapivě byla oznámena i podpora pro Linux jako hostovaný systém, přičemž potřebný add-on je k dispozici na Microsoft Connect.

Novinkou, kterou Virtual Server 2005 s instalovaným SP1 zavádí, je nástroj „vhdmount.exe“. Za tímto prakticky nicneříkajícím názvem se však skrývá nástroj, který značným způsobem usnadňuje práci s virtuálními operačními stroji. Díky ní je možné disky od Virtual Serveru připojit do hostitelského systému Windows a dále s nimi libovolně pracovat. Důvod pro přidání tohoto nástroje je nasnadě. Můžete takto kopírovat data z těchto disků a prakticky libovolně je přesouvat mezi všemi virtuálními stroji nebo například můžete povolit vašemu antivirovému programu kontrolovat veškerá data. Možností využití je spousta.

Zajímavostí pro firmy může být, že v případě používání Windows Serveru 2003 Enterprise Edition platí, že kromě jedné fyzické můžete naprosto legálně provozovat ještě čtyři další virtuální instance operačního systému. Díky tomu tedy lze při pořízení jedné licence na Windows Server vytvořit celkem až 5 serverů s různými funkcemi (mail, Sharepoint, Exchange,…) a zároveň snížit náklady i jejich provozováním na jednom či dvou serverech. Nutno zmínit, že tato podpora není vázána na konkrétní virtualizační technologii, vztahuje se na firmu tedy i v případě, že nepoužívá Virtual Server, ale např. i VMWare Workstation nebo prakticky jakékoliv jiné konkurenční řešení.

Obtížná správa Virtual Serveru

Správa Virtual Serveru je poměrně obtížnou záležitostí. Ne snad, že by použitý přístup přes webové rozhraní nebo připojování na konzoli počítače pomocí speciálního VMRC klienta bylo nějak extrémně náročné, na vině je spíše nepříliš komfortní uživatelské rozhraní. To samo o sobě nepředpokládá interaktivní práci, jako tomu bylo u Virtual PC, čímž se ovšem ovládání celé aplikace stává poměrně náročným.

Microsoft se o své aplikace dobře stará. Od vydání aktuální verze vyšlo několik aktualizací, které vyvrcholily Service Packem 1 vydaným v roce 2006. Od té doby se žádné větší aktualizace nebo opravy nekonaly, ale podle mých osobních zkušeností jich ani není třeba. Jsou samozřejmě věci, které by bylo záhodno změnit (například již kritizovaná celková nepřehlednost uživatelského rozhraní nebo podporované operační systémy), na druhou stranu by to vše vydalo spíš na novou verzi celého programu než jen na opravný balíček.

Stejně jako Virtual PC je i Microsoft Virtual Server 2005 na webu Microsoftu k dispozici zcela zdarma. Je zajímavé se poohlédnout za tím, proč tomu tak vlastně je. Z hlediska licencování programů obecně nehraje roli, zda počítač, na kterém je software nainstalován, je virtuální nebo fyzický. K běhu softwaru ve virtuálním počítači je tedy potřeba licence stejně tak, jako v případě jeho instalace a používání na fyzickém stroji.

Virtual PC vs. Virtual Server

Téměř by se dalo říct, že Virtual PC a Virtual Server musí být prakticky jedna a ta samá věc s rozdílem možná několika málo funkcí. S poměrně velkou mírou nepřesnosti můžeme prohlásit, že Virtual Server má podobné „vnitřnosti“ jako již zmiňovaný Virtual PC, celkově se ale tyto produkty prakticky srovnat nedají. Oba se zaměřují na jiné funkce a jiné skupiny uživatelů, nehledě na velké množství dalších, převážně technických rozdílů.

Tyto rozdíly mezi Virtual PC a Virtual Serverem jsou patrné hned na první pohled. Předně, zatímco Virtual PC je zacílen na domácnosti a malé firmy, respektive je připraven pro jeden vizualizovaný operační systém běžící v jednu chvíli (lze sice i více, na to ale není program primárně konstruován), Virtual Server míří především do oblasti středních firem a korporací. V této sféře lze teprve docenit všechny jeho funkce a možnosti, ani nemluvě o hardwarových požadavcích, které jsou pro jeho optimální fungování potřeba (nepředpokládám, že každý má doma vlastní plnohodnotný server).

S nasazením Virtual Serveru se firmě otevírají nové možnosti, jak efektivně spravovat firemní hardware, například servery a vyhnout se zbytečným investicím v případě potřeb nových funkcí, jako je pořízení nových strojů v případě implementace Exchange Serveru a podobně. To ale neplatí jen pro Virtual Server, ale obecně i pro jakákoliv obdobná řešení, včetně již zmiňovaného VMWare Workstation. Tomu se ale budeme více věnovat až v příštím článku.

Klady a zápory

+/-
+ možnost automaticky spouštět virtuální stroje hned při startu aplikace
+ program je zdarma
+ technická podpora Microsoftu
+ po instalaci SP2 dostupný nástroj „vhdmount.exe“
– nepřehledné rozhraní, obtížná správa
– jen omezené množství hostovaných operačních systémů
– komplikovaná podpora linuxových distribucí

Přečtěte si také

Začínáme s virtualizací ve firmě
VMware významně rozšiřuje program výhod pro své obchodní partnery v oblasti virtualizace
VMware přináší nové funkce pro virtuální infrastrukturu

Exit mobile version