Včera, tedy 21.10.2011 ve 12.30 SELČ z Francouzské Guiany kosmodronu ESA v Kourou vynesla raketa R- 7 ruské provenience 2 satelity navigačního systémun GALILEO, čímž se EU zařadila do elitního „klubu“ entit s vlastním navigačním systémem s celým názvem Global Navigation Satellite system (GNSS). Uzavírá se tak dlouhá cesta, plná nejistých peripetií, která započala již v roce 1999, kdy byl EU definován GNSS jako čistě civilní záležitost. Evropský navigační systém je zatím nejdražším projektem v unijní historii, nedá nám to tedy nezeptat se: vrátí se investice, nebo je to drahá pračka na peníze?
Popravdě řečeno, vše bude zejména otázka dobré politické vůle, potenciál by tu totiž rozhodně byl a to nemalý. Než se pustíme do rozboru ekonomických aspektů projektu, shrňme si nejprve některá základní fakta.
Původně se počítalo, že v rámci PPP velkou část rozpočtu projektu převezme podnikatelský sektor, ale se vzrůstajícími náklady a nejistou garancí bezpečnosti investic velké komunikační firmy ztratily zájem a garanci za financování převzala EU. Další velká, tentokrát diplomatická překážka se projevila po „11. 9. 2001“ ve vztahu k USA, které spatřovaly v GALILEU jisté bezpečnostní riziko. Následné debaty, kde se alespoň formálně vyjasnily všechny sporné otázky, pak vyústily v oficiální schválení navigačního projektu EU a ESA (European Space Agency) 26. 5. 2003, který dostal název GALILEO.
V červnu 2004 pak podepsaly USA a EU dohodu o kompatibilitě obou navigačních systémů tzv. BOC (1,1) (Binary Offset Carrier 1,1).
Samostatnou kapitolou bylo zajistit financování projektu. Původní náklady na pozemní infrastrukturu a vynesení cca 14 satelitů byly 1,8 mld €, postupně pak narostly až na současných cca 7 mld.€. Jedná se ale jen o počáteční fázi rozpočtu v letech 2006 – 2014, kdy bude systém GALILEO zprovozněn jen částečně. V plném operačním stavu bude GALILEO až v roce 2018 – 2019 a celkové náklady narostou až na 22 mld.€. Pro Evropskou komisi byl tvrdý oříšek ono financování zajistit, došlo i na doposud nevídané přesuny financí z jiných rozpočtových kapitol.
První praktické kroky započaly vypuštěním technologických satelitů GIOVE A a GIOVE B, které ověřily zvolená řešení. Celou operační sestavu bude tvořit 30 družic, z toho 3 záložní se sklonem 56° k rovníku ve 3 rovinách po 120°. Přesnost navigace bude přibližně čtyři metry.
Služby neboli přímý přínos pro daňové poplatníky bude v těchto oblastech :
- Open Servis (OS) – s volnou dostupností v pásmech 1164 – 1214 MHz a 1563 – 1591 MHz.
- Commercial Service (CS) – půjde o šifrovanou placenou službu s přesností do 1 metru
- Safety of Life service (SOL) – půjde o šifrovanou službu s důrazem bezpečnost ŘLP
- Search and Rescue (SAR) – podpora celosvětové záchranné služby COSPAS/SARSAT
- Public Regulated Service (PRS) – šifrovaná služba pro armádu a bezpečnostní složky
A nyní k té návratnosti. I přes enormní počáteční náklady by se investované peníze mohli splatit poměrně brzy, protože zvl. v automobilové, železniční a letecké dopravě po příslušných certifikacích by mělo jít o velký kvalitativní posun, který může ročně ušetřit po roce 2020 až 10 miliard eur.
Obecně pro komerční sektor je zde jedna podstatná výhoda, když porovnáme GALILEA s již funkčními systémy tj. NAVSTAR (GPS) USA, GLONASS Rusko a BEIDOU (neboli Compass) Čína, jedná se jediný systém, který neovládá armáda a který již od samého počátku počítá s civilním (komerčním) využitím. Je zapotřebí uvést, že i americké GPS III je již koncipováno podobně, takže vývoj se bude ubírat společným směrem a nejspíš také ve vzájemné interakci.
Tolik základní technická úvaha, jenže pak je tu ještě otázka byrokracie a tady hodně záleží na vůli udržet ji patřičně na uzdě, podaří se to? S výjimkou Německa na vybudování systému participují země, které nejsou z důvodů jako je rozbujelá korupce úplně bez rizika. Posuďte sami, kontrolní centra jsou v Mnichově (Německo) a Ficinu (Itálie). Hlavní řešitel a výrobce prvních 14 družic je OHB-System z Brém a SSTL z Velké Británie a vynášet družice bude francouzská společnost Arianespace.
Je zapotřebí se v této souvislosti zmínit i o dosavadní české stopě v evropském navigačním systému. V prosinci 2010 Evropská komise rozhodla, že administrativní sídlo navigačního systému GALILEO se přesune do Prahy. Počet zaměstnanců sice nebude velký (cca 40), ale pouhá přítomnost takto významné instituce zajistí řadu dílčích řešení, projektů apod., které budou řešit naše zvl. vědecké ústavy nebo vysoké školy. Konkrétní úkoly již dnes řeší ČVUT Fakulta elektrotechnická pod vedením prof. Ing. Vejražky.
V obecné rovině ale zatím zůstávám spíše optimistou. Navigační systém GALILEO je totiž mimořádná výzva pro lokální vědce a podnikatele. V roce 2006 dokonce vzniklo jako můstek mezi podnikatelským sektorem a projektem mezinárodní konsorcium universit (GE06) s cílem demonstrovat, jak lze možností nového navigačního systému využít.
Jedna z velkých příležitostí leží v letecké navigaci a ŘLP (řízení letového provozu). V praxi to bude znamenat vyšší bezpečnost – letadla budou bezpečně přistávat i v mlze a dešti, ale budou se také více zahušťovat lety a zvýší se jejich propustnost. Příslušná certifikace se již připravuje. Zde se úspora nedá přesně vyčíslit, ale předpokládá se, že půjde řádově o miliardu eur.
Těžko vyčíslitelnou položkou jsou celospolečenské úspory v auto-navigaci. Přes GALILEO si naprogramujete software a už jenom řídíte. Nezaskočí vás ani provoz, ani mlha, ba ani náledí – vše za vás vyřeší GALILEO. Nebo v budoucnu pak možná na vybraných komunikacích ani to řízení nebude už potřeba. A to nemluvím o tom, že provoz například v Praze bude přes příslušné certifikace a software zase řídit GALILEO. Stejnou službu může GALILEO vykonat ale i v železniční dopravě nebo lodní dopravě.
Možnosti využití jdou ale dále, GALILEO může měřit vedle vzdálenosti ale také čas. Ve fyzikálních vědeckých pracovištích, např. v CERNU, kde záleží na pikosekundách, ale i menších jednotkách, tak může vykonat neocenitelné služby.
Evropské komise také doufá, že by mohlo vzniknout něco jako „GALILEO valley“, a právě zde má velkou příležitost i Česká republika, která by mohla navázat na svoji tradici, kterou měla např. v radionavigaci. Využijeme hozenou rukavici?