Opravdu bizarní výzkum vedl k závěru, že lidé vnímají svět přes baterii svého smartphonu. A z druhé strany podle toho, co lidé provádějí s baterií, je můžeme dělit do řady skupin. Nabízí se marketingové využití – nebo dokonce technologie spojené s autorizací?
Následující studie byla provedena v Londýně vědci z místní City University London a výsledky publikovány v časopisu Marketing Theory. Podle výzkumu vnímají lidé přepravující se městem prostor rozdělený podle životnosti své baterie. Klíčovými body, které člení prostor, jsou místa, kde lze chytrý telefon dobít. Dostupnost nabíjení třeba v nákupních centrech rozhoduje o tom, kam lidé chodí nakupovat. Vzdálenost se neměří na počet stanic metra, ale lidé ji popisují třeba jako „je to daleko na půl baterky“. Náladu respondentů průzkumu je dána aktuálním stavem jejich baterie, s baterií nabitou nad 50 % se většinou cítí pozitivně, svobodní s možností dalšího aktivního fungování. Naopak baterie vybitá více než z poloviny vyvolává úzkost a stres z toho, jak problém řešit. U 30 % výdrže bývají lidé problémem až pohlceni a nedokáží myslet na nic jiného.
Do jisté míry je takové vnímání racionální, nejde jen o telefonování, ale člověk má na ve smartphonu i mapy či jízdní řády, tedy aplikace přímo související s jeho pohybem městem. Na druhé straně, většina z nás se dokázala městem pohybovat i bez smartphonu.
Lidé sami sebe charakterizují podle toho, jak zacházejí s baterií mobilního telefonu, stejně tak do příslušných škatulek řadí i druhé: rozlišují plánovače, lidi s kompulzinvně-obsedantní poruchou, laxní „salámisty“… Ti, kdo si pravidelně nechávají baterii vybít, jsou považováni nejen za nepořádné, ale i obecně za chaotické a bezohledné k ostatním. Nemohou-li se připojit, být kontaktováni a sdílet to, co on-line dělají druzí, porušují sociální normy. Neschopnost postarat se o nabití baterie telefonu je přímo brána jako synonym pro neschopnost mít kontrolou vlastní život.
Dokonce je možné, že změna režimu využívání baterie by mohla identifikovat, že se zařízením je něco potenciálně v nepořádku (mohlo být ukradeno, každopádně ho možná používá jiný majitel; nebo dotyčnému se dokonce něco děje, mění se mu povaha, má tedy možná psychické komplikace nebo počínající neurodegenerativní chorobu apod.)? Zajímavé by bylo podle způsobu využití baterie rozdělovat uživatele na různé skupiny a těchto poznatků využívat při lepším cílení reklamy; získávat přístup ke stavu baterie by i pro mnohé zdánlivě vůbec nesouvisející aplikace mohlo mít z tohoto hlediska smysl. Či snad se dokonce nenápadný personalistův pohled na stav baterie uchazečova mobilu stane běžnou součást přijímacího hovoru?
Zdroj: City University London/ScienceDaily a další
Thomas Derek Robinson, Eric Arnould. Portable technology and multi-domain energy practices. Marketing Theory, 2019; 147059311987022 DOI: 10.1177/1470593119870226