Podobně jako řada společností vyjádřil i Apple podporu obětem a pozůstalým teroristického útoku na francouzský satirický deník Charlie Hebdo přidáním černého pruhu s heslem „Je Suis Charlie“ – „Jsem Charlie“.
Věřím, že Apple skutečně chce vyjádřit svoji sounáležitost a odsoudit tento útok, nicméně v praxi je Apple „Je Ne Suis Pas Charlie“. Pravidla nastavená pro publikování na iTunes totiž neumožňují, či spíše zakazují, vydat titul podobného ražení, jako Charlie Hebdo.
Apple samozřejmě není jediný, kdo se dostal do PR kleští. „Je Suis Charlie“ je interpretován více jako výraz podpory svobody slova, než jako vyjádření hodnot a postojů, které Evropané vyznávají. Z pohledu svobody slova na tom není dobře třeba ani Twitter, který dlouhodobě blokuje „nevhodný obsah“ pro muslimské země. Nejpatrnější je to v obsahu pro Indii, Pákistán či Turecko, kde si to vyžádaly přímo jejich státní orgány. V obecné rovině jsou obsahově směrem do muslimských zemí filtrovány příspěvky dotýkající se Mohameda apod. Facebook rovněž vychází vstříc řadě žádostí na omezení obsahu – transparentní zpráva o žádostech je zde
Na jedné straně mohu tyto společnosti odsuzovat, že se chovají z našeho pohledu pokrytecky, na druhé jde o chování, které je pochopitelné jak z hlediska byznysu, tak tamní společnosti či víry. Prostě se chovají jako někdo, kdo je na návštěvě. Měla by však být zachována a vyžadována reciprocita: Pokud je v našich zemích legální kritizovat církev či si z ní dělat legraci, nemá druhá strana co strkat nos do našich věcí.
V každém případě by si měla každá firma uvědomit, jaká je vlastně její skutečná politika. Dříve, než se populisticky sveze na vlně něčeho, co v praxi nedělá.
