Již nějaký čas se zdá, jako by v IT spolu soupeřily pouze 3 firmy: Apple, Google a Microsoft; víceméně se stává zvykem uvádět je právě v tomto pořadí. Zhruba od loňského října se rozdíl v tržní kapitalizaci Googlu a Microsoftu začal nepozorovaně zvyšovat. V tuto chvíli je již odstup mezi 1. a 2. IT firmou menší než mezi 2. a 3. místem (Apple 464 miliard dolarů, Google 393, Microsoft 304; Google se v tuto chvíli již dotáhl i na Exxon Mobil, který dlouho soupeřil s Applem o post největší firmy vůbec).
Ed Bott si ve své analýze na webu ZDNet všímá toho, že i když všechny 3 firmy spolu samozřejmě přímo či nepřímo v různých segmentech soupeří, přesto se sobě spíše vzdalují, alespoň co se týče generování peněz. Porovnejte současnou situaci s tou před dvěma či třemi lety. Co se stalo od té doby? Příjmy Applu dnes tvoří z 55 % iPhone, z 18 % iPod, jen 13 % se podílí celá platforma Mac. ITunes, software a služby generují 9 %. Applu se podařilo s růstem ekosystému kolem iPhone začít vydělávat spíše na distribuci softwaru než hudby, ale stále jde jen o doplněk prodejů hardwaru.
Google se koupí Motorola Mobility přesunul do role výrobce hardwaru, jenže prodej torza této firmy do rukou Lenova Google opět vrátil k totální závislosti na on-line reklamě. Po uzavření transakce (prodej za 3 miliardy, koupě za 12,5 miliardy, z čehož lze zhruba odhadnout, jak velkou sekeru zaťaly patenty Motoroly) bude reklama zase tvořit přes 90 % příjmů Googlu. Android je sice úspěšná platforma, ale jak se zdá, kvůli obchodní politice z toho Google moc nemá – a to se navíc zamotal kvůli tomu nejen do sporů s Applem, ale i Oraclem o Javu.
Podobně se Microsoft snažil stát dodavatelem zařízení a služeb, nicméně vzhledem k tržbám ani tento posun nebyl příliš úspěšný. Softwarové licence pro podniky tvoří nadpoloviční většinu příjmů, a to se navíc do 23 % příjmů za consumer licencing započítávají i malé firmy. Výroba hardwaru jako celek je sice uváděna jako zisková, nikoliv však v segmentech konkurujících Applu. A co se týče soupeření s Googlem pomocí Bingu, o tom darmo mluvit.
Takže, dalo by se říct, oproti situaci před 2 lety se mnoho nezměnilo, nic nenasvědčuje tomu, že by zde byl nějaký vítěz a poražený, pokusy pronikat do teritorií konkurence nejsou moc úspěšné.
Začali jsme tržní kapitalizací. Jak si pro pro srovnání stojí další firmy z IT světa, respektive jaké firmy jsou na prvních místech celkového žebříčku? IBM má dnes hodnotu 193 miliard, Oracle 168, Amazon 165 a Facebook 162. Zajímavé na tom je, že ani s přihlédnutím k nim vlastně nezjistíme moc konkurence: Facebook jistě ukrajuje Googlu koláč z on-reklamy a Oracle, IBM i Microsoft dodávají řešení podnikové sféře, ale rozhodně to není tak, že by si šli po krku všichni se všemi.
V segmentech, které jsou základem jejich byznysu, si tyto firmy vytvořily pozice blížící se mnohdy monopolu. Vstup na trh, nabídnout např. nový mobilní OS nebo sociální síť, nevyžaduje zdánlivě velké náklady, ale fakticky se zdá platit opak. Jednou dominující technologie se zde stane de facto standardem a dostane se uživatelům natolik pod kůži, že to nezlomí ani obrovské úsilí napřené tímto směrem (Microsoft a Bing, Google a Google Plus).
Z čehož lze jako zajímavou prognózu vyvodit, že do roka a do dne se přes veškerou dynamiku technologického světa nemusí stát vlastně nic. Prakticky všechny tyto hráče můžeme za rok najít zhruba ve stejných pozicích; dejme tomu s kapitalizací po korekci nějakým koeficientem, který však bude spíše odpovídat vývoji světové ekonomiky, kvantitativního uvolňování a dalším vlivů ležícím mimo svět IT.