V minulém týdnu došlo na jednání organizace ICANN ke schválení dlouho diskutované otázky psaní názvů internetových adres i v jiném písmu než v latince. • Podle studie Cisco vytvoří průměrná domácnost měsíčně 11,4 GB provozu internetu. • Poradenská firma Mercer uvedla výsledky průzkumu, podle kterého v současnosti panuje trend, kdy firmy nabízejí svým pracovníkům možnost volného výběru z poskytovaných zaměstnaneckých benefitů.
Psaní adres na webu jinak než latinkou
Americké sdružení pro přidělování jmen a čísel v internetovém prostoru (ICANN) na svém zasedání v korejském Soulu povolilo psaní názvů internetových adres i v jiném písmu než v latince. Před významným rozhodnutím se dlouho o otázce diskutovalo a probíhalo testování.
„Jedná se o malý krok pro ICANN, ale obrovský krok pro tu polovinu lidstva, která latinku nepoužívá,“ komentoval rozhodnutí generální ředitel organizace Rod Beckstrom. organizace zodpovědná za přidělování internetových domén a adresního prostoru.
Obsahem odsouhlaseného návrhu je mimo jiné to, že by se celá internetová adresa, tedy včetně přípony, mohla psát i jinak než latinkou, třeba korejsky, japonsky, hindsky nebo azbukou. Rozhodnutí by mohlo pozitivně přispět k tomu, aby se online svět stal přístupnější širší populaci.
Schválením dokumentu ICANN začne vládám států předkládat požadavky na specifická jména. K tomu by mělo dojít pravděpodobně od 16. listopadu. Nová pravidla však budou mít jisté limitace. Státy budou mít povoleno požadovat pouze jednu koncovku pro každý ze svých oficiálních jazyků a ta musí nějakým způsobem odrážet jméno státu nebo jeho zkratku.
Verze koncovek „com.“ a „.org“ v jiném písmu než latinkou budou zakázané, přinejmenším po několik prvních let. Organizace také zpočátku nedovolí v adresách psaných latinkou používat v příponách jiné znaky než 37 dosud schválených.
Podíl domácností na tvorbě internetového provozu
Zajímavé výsledky přinesla studie Cisco Visual Networking Index, podle které vytvoří průměrná domácnost s širokopásmovým připojením měsíčně zhruba 11,4 GB internetového provozu. Celou pětinu celkového provozu internetu vytvoří pouhé jedno procento uživatelů, okolo 60 procent provozu pak deset procent nejčastějších uživatelů. Do průzkumu, který proběhl ve spolupráci s poskytovateli připojení po celém světě, nebyly zahrnuty společnosti ani univerzity.
„V dnešní době představuje internet a IP sítě základ veškeré celosvětové komunikace a fakt, že uživatelé využívají těchto služeb čím dál více, je základním pohonem dalšího růstu internetu,“ řekl Suraj Shetty, viceprezident divize Service Provider Marketing ve společnosti Cisco.
Další zjištění průzkumu vypovídají o tom, že množství dat vytvořených jedinou domácností během jednoho dne představuje stejný objem, jako například stažení 3 000 textových e-mailů, 100 hudebních souborů MP3 nebo 360 elektronických knih bez obrázků.
Průzkum uvádí, že z absolutního množství dat vytvořených jednou domácností během jednoho měsíce představují více než třetinu, tedy okolo 4,3 GB, vizuální síťové aplikace. Jedná se například o videa, sociální sítě nebo různé nástroje pro spolupráci na dálku.
Volný výběr benefitů
Firmy nabízejí výběr zaměstnaneckých benefitů
Podle výsledků průzkumu firmy Mercer, zabývající se poradenstvím v oblasti odměňování a personalistiky, v současnosti přes čtvrtinu globálních zaměstnavatelů nabízí zaměstnancům možnost volného výběru z poskytovaných zaměstnaneckých benefitů. V tuzemsku to pak je až 40 procent zaměstnavatelů. Třetina zbývajících světových zaměstnavatelů o této možnosti uvažuje do budoucna.
Co firmy vede k poskytování flexibilního systému benefitů? Jedná se zejména o možnost naplnit potřeby zaměstnanců v různých životních fázích. Dále jde o o motiv efektivního řízení nákladů na zaměstnanecké benefity. Skoro třetina zaměstnavatelů uvedla, že jim systém flexibilních benefitů pomohl snížit celkové náklady. Na 42 procent dotázaných firem uvedlo, že pro ně bylo zavedení flexibilního systému z hlediska nákladů neutrální. Třetina podniků jím dokonce uspořila.
Existují jednoduché a komplexní systémy zaměstnaneckých benefitů. U těch druhých jmenovaných jde hlavně o nabídku možnosti použití auta, navýšení či snížení dovolené, zdravotní péče či penzijního plánu. Celých 14 procent zaměstnavatelů globálně má tuto komplexní formu k dispozici, v Česku jde o 8 procent zaměstnavatelů.
Na druh poskytovaných benefitů má také vliv regionální rozložení. Majoritní podíl odpovídajících se shodl, že jako benefity jsou nejfrekventovaněji nabízeny penzijní připojištění, životní pojištění, úrazové pojištění, zdravotní péči, mobilní telefony, služební auta, příspěvek na sport, kulturu a cestování, péči o dítě, MHD atd.
Mercer realizoval šetření o stavu poskytování flexibilních benefitů mezi 1700 podniky ve 47 zemích.
Přečtěte si také
IT byznys: Pokračuje zájem o firmy na klíč
IT byznys: Tuzemští manažeři se zlepšují v řízení projektů
IT byznys: 40 % ohlášení živnosti probíhá elektronicky
IT byznys: IBM je podle tržeb lídrem v IT poradenství
IT byznys: Živnostníci mají potíže s proplácením faktur
IDN a DNSSEC v doméně .eu
IT byznys: 87% manažerů necítí zlepšení ekonomiky
IT byznys: Existenční problémy třetiny firem kvůli krizi