Podvod s falešnou fakturou na magistrátu Hlavního města Prahy by se nemusel stát, kdyby měla tato státní organizace dobře vymyšlenou kontrolu. Shodli se na tom oslovení odborníci z firem, které vyvíjejí informační systémy pro firmy. Na naše dotazy odpovídal také Slavomír Zima, manažer informačních systémů Helios.
Slavomír Zima, manažer
informačních systémů Helios.
Jaký postup firmám konkrétně doporučujete pro zvýšení kontroly, aby se předcházelo zneužití informačního systému ve firmě a podvodům?
Doporučujeme exaktní nastavení přístupových práv v informačním systému a vhodnou metodiku schvalovacího procesu a kontroly, například nastavení limitů a předcházení nežádoucím zásahům (například pomocí workflow). Dále doporučujeme logovat změny. To však zejména znamená, že je vhodné používat informační systém, který má tyto funkcionality nativně integrované.
Jaké konkrétní ochranné prvky a formy kontroly obsahuje váš informační systém?
Především důsledně dodržujeme správnou metodiku implementace s možností kontrol a upozornění (například překročení limitu). Důležité je i důsledné nastavení uživatelských práv, logování změn (kdy, kdo, původní hodnota a nová hodnota). Míra zabezpečení také závisí na majiteli a správci používaného softwaru.
Jak rychle je vedení schopno zjistit pomocí výstupu z informačního systému, že se děje něco nekalého?
Jednoduše řečeno, jak rychle chce. Podle přání managementu se nastaví mechanismy v informačním systému. Počínaje spuštěním přehledu faktur nebo přehledu připravených plateb, přes filtry identifikující překročení daného limitu, až po automatizmy. To vše systém hlídá sám a pomocí nástrojů workflow pošle informační e-mail s upozorněním kompetentním osobám. Samozřejmostí je nastavení limitu: například konkrétní osoba může realizovat platby pouze do určité výše limitu.
Organizovaný zločin jako podnikání
Využívání firem pro účely organizovaného zločinu není nijak neobvyklé. Vyplývá to z výroční zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS).
Více zde.